Náš blog

Software je třeba testovat během jeho vývoje i po každém updatu. Pokud se chceš dozvědět, co je součástí testování softwaru, proč je testování důležité, kde v procesu vývoje se testování nachází a které jazyky je dobré ovládat, pokud chceš být IT tester, čti tento článek dále. Co je testování softwaru?Testování softwaru je metoda, která kontroluje, zda skutečný softwarový produkt odpovídá očekávaným požadavkům (implicitním i explicitním) a zajišťuje, aby softwarový produkt neobsahoval chyby, resp. pomáhá s tím, aby software obsahoval co nejméně chyb a žádné kritické. Zahrnuje spuštění softwarových/systémových komponent pomocí manuálních nebo automatizovaných nástrojů. Účelem testování softwaru je identifikovat chyby, nedostatky nebo chybějící požadavky v porovnání s původními požadavky. Testování softwaru se týká procesu ověřování a vyhodnocování funkce softwarové aplikace nebo produktu. Používá se ke snížení nebo odstranění chyb a minimalizaci množství dodatečných investic, které musí společnost investovat do řešení problémů a vydávání aktualizací. Softwarový tester tedy hledá chyby, nedostatky či jiné problémy ve webových či mobilních aplikacích, desktopových produktech nebo hrách. “TL;DR: IT testeři jsou důležití, protože pomáhají vysoké kvalitě softwarových produktů, spokojenosti zákazníků a uživatelů a dlouhodobé prosperitě businessu.” Proč je testování softwaru důležité?Testování softwaru je důležité, protože neotestovaný nebo nedostatečně výkonný software může mít vliv na tisíce uživatelů. Pokud například webová aplikace, která prodává produkt, funguje příliš pomalu, zákazníci mohou být netrpěliví a koupí si podobný produkt jinde. Nebo pokud databáze v aplikaci pošle nesprávné informace pro vyhledávací dotaz, lidé mohou ztratit důvěru k webové aplikaci nebo firmě obecně. Softwarový tester pomáhá předcházet těmto druhům selhání. Testování softwaru navíc může pomoci zajistit bezpečnost uživatelů nebo osob, kterých se týká používání. Úkolem testeru je tedy vžít se do pozice uživatele daného softwarového produktu a připravit si různé scénáře, které na daném produktu v průběhu vývoje testuje. Nalezené problémy následně reportuje vývojářskému týmu, který tyto chyby odstraní. “TL;DR: Cílem testování je zajistit co nejvyšší uživatelskou spokojenost s produktem.[Image]” Typy testování softwaruExistuje několik typů testování softwaru, z nichž každý vyžaduje různý stupeň specifičnosti. Zde je seznam některých z nejběžnějších: Testování použitelnosti (Usability testing)Testování použitelnosti je nejlepším způsobem jak zjistit, zda s webovou stránkou, aplikací nebo hrou běžní uživatelé umí zacházet a pochopit, jak při jejím používání přemýšlejí. Usability testing je v podstatě způsob, jakým dokážeme ověřit výsledek své práce na reálných uživatelích. Usability testing představuje hodnocení produktu nebo služby jeho testováním reprezentativním vzorkem uživatelů. Zpravidla musí účastníci během testování splnit několik úkolů, přičemž je jejich chování a jednání pečlivě sledovány a zaznamenávány testerem. Akceptační testováníHlavním účelem akceptačního testování není nalezení chyb, ale ohodnocení připravenosti systému pro nasazení a používání. Jedná se tedy o kontrolu, zda systém funguje tak, jak má. Software v tomto případě pracuje s ostrými a skutečnými daty, testuje se, zda produkt pracuje správně v reálném nasazení a splňuje uživatelské požadavky. Integrační testováníCílem je ověřit, zda větší části softwaru spolu fungují. Tento typ testování většinou neprovádějí testeři, ale samotní vývojáři. Testuje se interakce s různými částmi softwaru, ale také s hardwarem, operačním systémem. Unit testySlouží programátorovi jako okamžitá zpětná vazba k napsanému kódu. Unit testy slouží k testování menších jednotek zdrojového kódu. Programátor napíše kód a následně pro tento kód napíše testy. Existuje přístup psaní testů před kódem, který se nazývá Test Driven Development. Test by měl testovat chování kódu za standardních i mimořádných situací. Ideální unit test je nezávislý na ostatních testech a na zbytku testovaného programu. Někdy není na první pohled vidět rozdíl mezi unit a integračním testováním. Kromě těchto testů známe další druhy testů, například. performance testy. Co potřebuješ vědět, chceš-li být testerem?I když jako IT tester nemusíš napsat ani řádek kódu, v mnoha případech jej stále musíš umět přečíst. Jako tester softwaru tvoje práce zahrnuje více než jen klikání a procházení aplikací. Musíš být schopen přezkoumat kód a hledat potenciální problémy nebo zjistit, co mohlo způsobit chybu nebo poruchu. Většina testerů provádí kromě manuálního testování také psaní automatizovaných testů. Napsat automatizované testy je ale výrazně jednodušší než naprogramovat celé aplikace. Podle portálu platy.sk je průměrná měsíční mzda IT testeru v Bratislavě téměř 2.000 Eur, takže vydat se na tuto kariérní cestu je iz finančního pohledu zajímavé. Zde je několik jazyků, které by ses měl naučit, abys maximalizoval své vyhlídky na práci testeru: • Java • Python • C# Stačí se naučit samozřejmě jeden z jazyků, může být také jiný než je v seznamu. Kromě toho budeš určitě potřebovat pořádnou dávku preciznosti a být komunikativní, jelikož budeš muset reportovat nalezené chyby, správně je pojmenovat, najít řešení a budeš dále v kontaktu s vývojářským týmem. Pokud v IT teprve začínáš, práce manuálního IT testeru je skvělý start. Manuální testování je stále tady a bude zde i nadále, jelikož má mnoho výhod, například pomocí manuálního testování umíš objevit nové chyby v aplikaci, designové chyby a další. Opět poznamenáváme, že trh v QA se neustále vyvíjí a předpokládáme, že bude chtít univerzální testery, kteří umí dobře manuálně testovat a zároveň i tvořit automatizaci. Pokud máš v plánu stát se automatizovaným testerem, máme pro tebe hned několik kurzů. Nejprve začni s kurzem Selenium, ve kterém se naučíš i Javu a JUnit. Tento kurz má také pokračování pro pokročilé. Pokud se ti více zamlouvá JavaScript, určitě mrkni kurz Cypress.io. Cypress je moderní testovací nástroj pro end to end testování.

Naučit se C++ není snadný úkol, když si však chceš uchovat své znalosti v dobré formě, vyžaduje to praxe. Jedna věc je naučit se základy programování v C++ a syntaxi jazyka, ale něco úplně jiného je použít tyto znalosti k tvorbě reálných programů v jazyce C++. V tomto článku si řekneme, kde byste mohli použít jazyk C++ ve své další práci a proč je to stále používaný programovací jazyk. A také ti v článku přineseme 10 programátorských úkolů v C++, na kterých si jazyk procvičíš. K čemu se používá C++?C++ je jedním z nejpoužívanějších programovacích jazyků. Lepší otázkou by tedy mohlo být, k čemu se C++ nehodí? 🙂 C++ je nejčastěji zvolen kvůli své schopnosti efektivně provozovat velké aplikace. Můžete jej také použít k doladění toho, jak program používá svůj hardware. C++ naleznete v operačních systémech, vašich oblíbených multiplayer hrách, připojování na databáze a dokonce i v nových technologiích VR a AR. Kromě toho je C++ populární při tvorbě databázových aplikací, ve finančnictví a ekonomice, využívá se ve vestavěných systémech, real-time systémech, při zpracování velkého objemu dat, dále v robotice a kybernetice, v počítačové grafice (zpracování obrazu, grafický rendering) či komunikačních systémech. Mnoho vývojářů si vybírá C++, neboť dokáže efektivně spouštět jejich programy. Komunita C++ vývojářů je také poměrně široká, umožňuje to jednodušší spolupráci a pomoc, když se člověk při něčem zasekne. 10 C++ úkolů pro začátečníkyKe splnění úkolů použij libovolný editor, který ti vyhovuje. Stanov si cíl a časový horizont, ve kterém chceš úkoly splnit. Klidně udělej jeden úkol každý den, některé úkoly budou možná náročnější a zaberou více času. Začněme s úkoly. 1. Vypište „Hello world“ správuV kterémkoli editoru, se kterým jste se rozhodli pracovat, zkontrolujte, zda můžete napsat kód, který zobrazí tento řetězec znaků. I když se to může jevit jako jednoduchý úkol, zamyslete se nad všemi způsoby, jakými budete chtít zobrazovat zprávy v budoucích programech, které vytvoříte. Tisk chybových zpráv nebo potvrzovacích zpráv pro různé části kódu je důležitý při ladění programu. Mohou se také objevit výzvy nebo výsledky, které budete chtít vytisknout a sdílet s koncovým uživatelem. Vypisování zprávy je dovednost, kterou budete používat poměrně často. 2. Vytvořte program, který sečte dvě celá číslaZjistěte, zda dokážete vytvořit program v jazyce C++, který načte dvě celá čísla ze vstupu klávesnice a sečte je. Výsledek by měl vrátit součet. Jedná se sice o základní kalkulátor, představte si ale jeho sílu ve velké databázi, kde byste pomocí smyček mohli přidávat obrovské množství údajů. Bonusový úkol: Rozšiřte tento program o součet dvou matic (nezáleží, kolik bude mít prvků), abyste vytvořili pole součtových prvků. Máte-li zájem pracovat ve finančním odvětví jako vývojář, pomocí programů, jako je tento, můžete vaší firmě vypočítat důležité údaje. 3. Napište program, který převádí pixely na centimetryMěniče jednotek jsou malé pomocné nástroje. Můžete vytvořit program v jazyce C++, který bude zaznamenávat rozměry v pixelech a vyplivuje přesně stejné měření v centimetrech? Pokud uvažujete o kariéře v oblasti datové vědy, budete muset být dobrý v čištění a formátování údajů. Konverze dat na jinou měrnou jednotku je dobrým praktickým testem. 4. Naprogramujte nástroj pro konverzi teplotyPodobně je užitečný program pro sestavení převodu teploty na jinou měrnou jednotku. Zjistěte, zda můžete vytvořit program, který bude měřit zadanou teplotu ve stupních Celsia a vrátí stejnou teplotu ve Fahrenheitu. 5. Vytvořte multiplikátor s pohyblivou řádovou čárkouVzhledem ke dvěma číslům s pohyblivou řádovou čárkou vytvořte program C++, který vám poskytne součin těchto dvou. Chcete posunout věci na střední úroveň? Na této výzvě vsaďte tím, že povolíte libovolný počet vstupů (nebo jejich množství) a vrátíte součin všech vstupních čísel s pohyblivou řádovou čárkou. 6. Převeďte řetězec na všechna velká písmenaMůžete se rozhodnout, jak dlouhý nebo krátký bude váš vstupní řetězec. Tento program by měl brát zadaná malá písmena a převádět je na velká písmena. Jedná se o velmi užitečný nástroj pro správu databáze nebo čištění dat. 7. Vytvořte kalkulačku, která bude počítat průměrNapište program v jazyce C++, do kterého zadáte pole čísel a výstupem bude jejich průměr. Bonusem by mohla být kalkulačka, která jako vstup použije matici a poskytne průměr každého řádku nebo sloupce. 8. Vytvořte funkci, která zkrátí řetězec na 10 znakůMůžete sestrojit funkci, která přijímá jako vstup řetězec a vrací zkrácenou verzi? Existuje mnoho aplikací pro ořezávání dat, takový nástroj umí odstranit chyby v databázi. Například v údajích o adrese zákazníka by jakékoli PSČ, které má více než pět znaků, bylo nesprávné. Ořezávání celých souborů pomocí tohoto programu může pomoci udržet databáze se správnými údaji. 9. Naprogramujte program, který bude provádět třídění pole číselných prvkůVzhledem k pole, řekněme, 10 čísel, můžete vytvořit program, který vrátí pole v číselném pořadí od nejmenšího čísla po největší? Seřazení dat je účinný způsob využití jazyka C++. Pokud vám vyhovuje malé pole, zkuste pracovat s větším – nebo dokonce s maticí. Třídící algoritmus necháváme na řešiteli. 10. Napište program, který počítá duplicitní položky polePři čištění dat je třeba odstranit duplicitní údaje. V této krátké úloze tedy vytvořte program, který vrátí počet prvků v poli, které jsou duplikáty. Nezapomeňte každý den pracovat na svých programátorských dovednostech, abyste postupně dosáhli vytouženého cíle a stali se dobrými programátory.

Je čas zahrát si. Vybrali jsme pro tebe 5 nejlepších designérských her, díky kterým potrénuješ své designérské schopnosti. Dej si pauzu od našich online kurzů a zahraj si některou (nebo všechny) z her. Předem upozorňuji, že hraní těchto her je vysoce návykové a může způsobit, že nebudeš stíhat deadline, který jsi obdržel. Začněme. The Bézier GameJedná se o parádní hru v prohlížeči, pomocí které vytrénuješ své Pen tool skilly. Pen tool používáš téměř ve všech grafických programech od Illustratoru, přes Photoshop až po Figmu. Pokud se tedy chceš zdokonalit v používání Pen toolu, tuto hru musíš hrát. Link na hru a ukázka jednoho levelu:[Image] Kern TypeKerning je technika, při které designér nastavuje vlastní mezery mezi jednotlivými písmeny ve slově a pro designéra je to jedna z nejdůležitějších dovedností. Při práci na jakémkoli projektu je důležité naučit se dělat mezery mezi písmeny. Tato hra tě to naučí, zkoušej a procvič své oko a zdokonaluj schopnosti.[Image] Hra pro webové prohlížeče, ale i iPad. I Shot The SerifMyslíš si, že jsi profík, pokud jde o rozdíly mezi typy písma? Dokážeš identifikovat a střelit jen do patkových písem za méně než 15 sekund? Není to tak snadné, jak si myslíš. Přijmi výzvu a zahraj si tuto hru.[Image] Hra na webu nebo na iPhone PixactlyZnáš někoho, kdo se podívá na jakýkoli design a řekne, že není "pixel perfect" a tady nebo tam ti něco odskakuje o 1px? Na něco takového musíš pořádně vytrénovat oči a právě hra Pixactly ti v tom pomůže. Misí hráče je, aby nakreslil krabice podle daných rozměrů pixelů. Pokud se chceš naučit přesně měřit v pixelech, Pixactly je výborná hra. Pokud se zaměřuješ na web design, "pixel perfect" dovednost jistě ocení nejen tvoji klienti.[Image] Hra ti poběží v prohlížeči. Shape TypeTato hra je perfektní pro každého, koho zajímá typografie. Cílem hry je opravit sešikmený vektorový bod písmena. Hra vhodná například pro logo designéry.[Image] Link na hru Shape Type, kterou si zahraješ v browseru. BonusThe Font GameTřicet otázek s možností výběru z více možností, které prověří tvé schopnosti identifikace písma. Ideální hra pro milovníky typografie. Hráč bude muset identifikovat písmo, které se používá v přiřazeném slově. Není to jednoduchá hra a je zaměřena na zkušenější designéry. Naučí tě hledat drobné charakteristiky a rozdíly v jednotlivých fontech.[Image] Hru hraješ v prohlížeči. Znáš některé další hry, díky kterým si umíš zlepšit své designérské dovednosti? 

Velký třesk naší galaxiePrací se žáky jsme získali cenné zkušenosti. Z nich jsme čerpali při tvorbě video kurzů programování pro děti. Ve videích účastníkům představíme postup, podle kterého si dokážou naprogramovat vlastní projekty. Naším záměrem však je, aby děti nebyly jen pasivními diváky, ale aby samy aktivně tvořily řešení problémů při programování. Rozhodli jsme se proto vytvořit vzdělávací hru. Inspiraci jsme našli například v aktivitách Hour of Code nebo hře Run Marco, na kterou jsme pohlíželi jako na našeho duchovního soupeře. Ve světě však existuje několik podobných projektů. Většina z nich se však věnuje jen úplným základům a to je pohyb nebo orientace robota. My jsme chtěli jít víc do hloubky. Na první pohled jsme chtěli zaujmout příjemnou grafikou, vtipným příběhem a animovanými filmy. Už od samého začátku jsme náš projekt testovali s dětmi. Žákům jsme předvedli náčrty postav a nechali jsme je hlasovat. Vybrali si vzhled hlavního hrdiny, vesmírnou raketu nebo příšerky do alba. Jelikož jsem sběratelský typ, hned na začátku jsem chtěl děti motivovat sbíráním. Podobně, když jsem jako školák kupoval samolepky pokémonů do nálepkového alba. První verze hry, kterou jsme testovali se žáky, vznikla ještě jako prototyp v prostředí Scratch. Popravdě Scratch dosud využíváme při tvorbě podkladů a návrhu nových mechanik. Na obrázku níže si prohlédněte malou ukázku.[Image] Simulujeme to, jak budou fungovat, než se pustíme do jejich programování a implementace do hry. Během vývoje jsme upustili od několika návrhů. Například, původně jsme naši hru pojmenovali Galacticco. Chtěli jsme děti odměňovat předměty, kterými by si zvelebovaly svůj virtuální pokoj nebo vylepšovaly vesmírnou raketu. To by byla domovská základna našeho hrdiny. Do finální podoby se nedostal ani design úrovní pod vodou nebo mezi oblaky. Vulkanické planety plné lávy se však možná ještě v budoucnosti dočkáme. Popis hry GalaxyCodr ve zkratceHra je rozdělena na několik planet. Každá z nich se věnuje nějaké problematice programování. Obsahuje 20 základních příběhových úrovní. Pro odvážné je určeno 5 náročnějších bonusových úrovní. Každá planeta má vlastní příběhová videa a graficky odlišné prostředí. Úrovně tvoří cesty složené z políček. Cílem je navigovat postavičku Spike na cílové políčko. Řešením je algoritmus složený z pokynů tedy příkazů, které mají tvar bloků. Skládáme je dohromady podobně jako u stavebnice. Programujeme způsobem uchop, přesuň. a umístí. Pořadí instrukcí je velmi důležité, protože Spike vykonává příkazy postupně. Každý level obsahuje didaktický cíl. Který když žáci splní dostanou vítězný pohár. Pro splnění cíle na prvních úrovních se postačí dostat do cíle. Později se cíle přizpůsobí problematice, které se na dané úrovně věnujeme. [Image] Zábavný fakt: První dvě planety Sandy a Roj meteoritů, který obíhá kolem planety, jsme spojili do jednoho celku. Tyto dva akty byly zveřejněny a dlouhou dobu dostupné na hraní. Spolu s dalšími planetami přicházíme také se soutěží. Chtěli jsme, aby hráči hráli něco nového a nebyli znuděni opakováním úrovní. Tak jsme se rozhodli spojit původní dva celky dohromady. Zároveň jsme navrhli novou sadu úkolů. Je mírně náročnější. Uvidíme, jak se nám toto rozhodnutí osvědčí. Hráči se tak po přejetí první planety mohou těšit na nový obsah tvořený 4 novými planetami a tedy 80 levely. Kurikulum planet1. Planeta: Sandy Na povrchu planety se naučíme: pohyb postavičky, posloupnost příkazů, vstupní parametry a cyklus. Začínáme s běžnými příkazy jako jdi dopředu nebo otoč se. Řešení některých úrovní vybízí opakovat části kódu pomocí příkazu opakuj. Všimněte si, že do příkazů umíme psát různá čísla. Ve vesmíru se naučíme: orientace na dráze a časování. Dráha je kvůli meteoritům rozdělena na několik samostatných částí. Ty jsou propojeny pomocí portálů. Pozor, východy z portálu mohou být otočeny jiným směrem než jejich vstupy! Provoz ve vesmíru podobně jako u nás pomáhají řídit semafory. Musíme si naplánovat, při kterém semaforu budeme čekat a jak dlouho. Případně musíme hledat cestu, po které se dostaneme nejrychleji do cíle. Pro získání vítězného poháru je třeba projít level za určitý počet tahů. Každý krok dopředu i čekání nás stojí drahocenný tah. 2. Planeta: TerraNaučíme se: cyklus s ne-určeným počtem opakování a podmínky. Cesta se nám zdá příliš dlouhá. Nebudeme počítat políčka. Budeme opakovat kráčení dokud se nedostaneme do cíle. Sem tam musíme odbočit nebo se vyhnout překážce. Abychom věděli kdy, tak se na to potřebujeme zeptat. Tyto otázky skládáme pomocí podmínek, například: Pokud je cesta vpravo, odboč doprava. Na začátku je budeme mít předpřipravené, později si je budeme muset poskládat z jednotlivých dílků. 3. Planeta: Crystal Naučíme se: proměnné a vstupní parametry. Cestu nám blokují různě uzavřené zátarasy nebo nefunkční portály. K jejich zjezdu potřebujeme určitý počet krystalů vhodné barvy. Ty jsou naštěstí všude kolem nás. Budeme je sbírat, počítat a používat. 4. Planeta: VotanNaučíme se: souřadnice. Celá plocha je pokryta ledem až na pár zasněžených políček. Právě jejich polohu musíme zjistit. Je složena z písmen a čísel. Když zjistíme správnou polohu, můžeme se po ledě na políčko uklouznout. 5. Planeta: Zombie IXNaučíme se: programovat několik postav a události. V cestě nám stojí zavřená brána. Někde musí být páka, která ji otevře. Nedosáhneme na ni. Pomoci nám mohou kolem se potulující roboti. Jejich program je však poškozen. Jsou hloupější než zombie, které jsou nám v patách. Pomocníky potřebujeme naprogramovat. Musíme jim dát znamení, aby ve správnou chvíli otevřeli bránu. Tak, aby nás pustili dál, ale aby zombie zůstali venku.[Image] Nové možnosti a soutěž s KauflandemHraním hry můžeme plnit různé úspěchy, za které obdržíte odměny pro svůj účet. Můžeme si upravit obrázek a rámeček avatara, přidat před svou herní přezdívku titul jako například „král galaxie“. Na stránce hry máme připravenou i pomoc pro učitele. Ti mají možnost založit si učitelský účet. V něm mohou vytvářet třídy, kam si vás pomocí kódu mohou přidat a sledovat tak váš postup hrou. Díky spolupráci s Kauflandem jsme hráčům zpřístupnili nový obsah. V Kauflandu si můžete zakoupit jen za 1 euro nálepkové album. Za každých 20 Eur nákupu získáte jeden balíček obsahující 5 náhodných nálepek do alba a 1 QR kód. Pomocí QR kódu můžete získat další balíček, ale tentokrát do digitálního alba. Dvojnásobná radost z otevírání. Tento balíček si v prodejně můžete zakoupit i samostatně za 0,5 Eur. Pokud se vám podaří sesbírat celé digitální album a dokončíte první planetu, vítězné poháry nepotřebujete, můžete se zapojit do soutěže o herní notebook. Digitální hrdiny můžete získat i hraním hry. Pokud si ve svém profilu vyplníte školu, automaticky ji zapíšete do soutěže o IT učebnu.[Image]Více informací o soutěži a hře GalaxyCodr najdete na webu.

Programování pro děti je stále více oblíbenější. Není to překvapující, vzhledem k tomu, jak se společnost stala závislou na technologiích. Stále více lidí se zajímá o tuto dovednost a ptá se: mohl bych se to také naučit? I rodiče více věnují pozornost programování a snaží se k němu své děti vést. Naučit se programovat v mladém věku může dítěti zajistit celoživotní úspěch. Programování se věnují už i učitelé na základních školách a existuje několik vzdělávacích programů, kurzů či nástrojů, které se snaží programování dětem co nejvíce přiblížit a usnadnit. V tomto článku přineseme náš pohled na programování pro děti: výhody, proč je tato počítačová dovednost v současnosti tak důležitá, seznam nástrojů, díky kterým se vaše dítě umí naučit základy programování.[Image] V jakém věku mohou děti začít s programováním?Podle Piagetovy kognitivně-strukturální teorie vývoje, kterou vypracoval švýcarský psycholog Jean Piaget v roce 1971, jsou děti ve věku 5 let v předoperačním stadiu. V této fázi dítě začíná chápat svět pomocí mentálních reprezentací prostřednictvím slov a obrazů. Projevem reprezentativní funkce v poznávání je také oddálená imitace. Jedná se o schopnost napodobovat model s časovým odstupem. Dítě může například vidět jiné dítě, než prolézá zábradlí. Vzpomene si na to druhý den a na základě představy, kterou si uchovalo, dokáže samo uvedené úkony podobným způsobem provést. Podle této teorie a dostupnosti moderních vzdělávacích nástrojů a technologií, se mnozí odborníci shodují, že dítě se může začít učit programovat ve věku 5 let. Někteří rodiče mohou mít z tohoto věku obavy a rozumíme těmto obavám. Základy programování je však možné vyučovat snadněji díky gamifikaci a moderním programovacím aplikacím, robotice a jejich nástrojům. Mnoho webových aplikací a stránek učí děti programovat pomocí blokového programování. Některé vlády, například Velké Británie, Estonska a Finska zavedly nebo zvažují zavedení programování jako součást školních osnov pro děti ve věku 5 a více let. Jak vzbudit zájem vašeho dítěte o programování?Pokud se vaše dítě již zajímá o programování, tvorbu webů či vývoj her a aplikací, pravděpodobně nebudete muset udělat moc, abyste je k samotnému reálnému programování dovedli. V zásadě byste už jen našli vhodné online či offline kurzy, kroužky a podobně. Pokud však vaše dítě z počítačových věd (nebo i STEM předmětů - Science, Technology, Engineering, Mathematics) nadšené není, existuje několik způsobů, jak v nich vzbudit zájem. Kombinujte programování s jejich současnou vášní• Hračky a roboty Existuje spousta zábavných "offline" hraček, které pokrývají základy STEM a kódování. Existuje také mnoho programovatelných robotů. Můžeme zmínit populárního Ozobota nebo Makeblock mBot Robot Kit. Jsou to sety vhodné pro začátečníky v oblasti programování a umíte je programovat i pomocí rozhraní v notebooku či tabletu. NAO Robot je humanoidní robot, který je však velmi drahý a tady ho vzpomínáme spíše jako zajímavost.[Image] • Stavebnice LEGO je lídrem v oblasti hraček pro začínající stavitele. S LEGO MINDSTORMS si můžete postavit a naprogramovat vlastního robota. Obsahuje také jednoduchou aplikaci s programátorským rozhraním a takto umíte ovládat svého robota. Líbit by se vám mohl také LEGO BOOST Creative Toolbox, díky kterému se vaše dítě může naučit základy kódování, inženýrství a robotiky.[Image] • Kreslení, malování Pokud má vaše dítě umělecké vlohy, má rádo kreslení, ukažte mu nástroje. Scratch díky, kterému můžete vytvářet animace, interaktivní příběhy, hry a pod. pomcí blokového programování. Děti mohou do Scratch platformy nahrát vlastní obrázky, zvuky, pozadí a vytvářet tak unikátní projekty. Více o Scratch si přečtěte níže v článku. • Video hry (mobilní hry) Děti, které hrají počítačové a mobilní hry, by mohly mít zájem o jejich výrobu. Vášniví hráči se mohou naučit základní znalosti programování prostřednictvím velmi oblíbených počítačových her jako Minecraft a Roblox. Učte se programovat s nimiDěti chtějí být nezávislé, ale přesto mohou upřednostnit, kdyby jim byli rodiče nápomocni při začátcích v programování. Učí se něco nového a často se mohou na něčem zabrzdit, zaseknout, což může být velmi frustrující a demotivující. Když jim však pomohou rodiče, kterým důvěřují, učení se stane větší zábavou. Pokud tedy vaše dítě váhá s učením se programování, navrhněte mu, že se budete učit společně. Pokud nejste technicky zdatný rodič, nevadí, je to skvělá příležitost i pro vás naučit se něco nového a vzdělávat se.[Image] Jaký je nejlepší programovací jazyk pro děti?Moje cesta k programování začala na střední škole v prostředí Turbo Pascal. Na počítačích pro moji skupinu nebyla dostupná grafika. Tak zatímco druhá skupina kreslila autíčka, my jsme se snažili s tou modrou obrazovkou nějak komunikovat. Programovali jsme různé jednoduché výpočty a odpovědi. Po výměně učebny se pro nás finální zkouškou stal příklad naprogramovat nakreslení olympijských kruhů. Velkým vtipem byla moje příprava na maturitu. Před Vánocemi se nám pokazil počítač a oprava trvala celý zbytek školního roku. Programoval jsem pomocí tužky a starého sešitu. Spuštění programu probíhalo v mé hlavě s myšlenkami: „Teď by to asi mělo fungovat.“ Doba postoupila a digitální technologie jsou dostupnější. Úvodní nástroje do programování se skrývají za každým rohem. Jedním očkem můžete mrknout na našu vzdelávací hru GalaxyCodr. Vaše první kroky na cestě k programování jsou mnohem jednodušší. Ale kterou cestou se vydat? Zkusím vám poradit podle mých zkušeností, nakolik jsem odučil nespočet kurzů, kroužků a webinářů programování pro děti. Scratch Junior (školka – 3. třída ZŠ) Začněme s těmi nejmladšími. Jim bych doporučil prostředí Scratch Junior. Je určeno pro smartphony nebo tablety. Vhodnější je ovšem tablet, díky jeho rozměrům obrazovky. Na které se vám bude s bloky lépe pracovat. Příkazy jsou ztvárněny bloky připomínajícími stavebnice. Z nich skládáte scénáře pro postavičky, způsobem uchop potáhni a pusti. Význam příkazů je znázorněn obrázky. Možná na začátku budete potřebovat pomoc rodičů, ale programovat v prostředí Scratch Junior by měly zvládnout i děti v předškolním věku. Scratch (4. – 8. třída ZŠ) Když trochu podrostete, můžete se pustit do prostředí Scratch. Tady začíná ta pravá zábava pro každého nadšence, který rád vymýšlí vlastní světy nebo chce tvořit hry. Opět programujeme blokovým systémem. Všechny příkazy máte dostupné a rozdělené do kategorií. Nachází se zde bohatá knihovna postav a pozadí. Nezklame nás ani docela slušný nástroj pro kreslení. Scratch běží ve webovém prohlížeči. Pokud si vytvoříte účet, můžete si vaše díla ukládat přímo online do cloudu. Tady přicházíme ke skvělé Scratch komunitě. Přímo na stránce naleznete obrovské množství zveřejněných projektů. Každý z nich si můžete vyzkoušet a prohlédnout jeho zdrojový kód. Můžeme se takto naučit, jak projekt funguje a případně se jím inspirovat. Jelikož programy tvoří uživatelé, jsou zde i slabší projekty s prosbou o pomoc, vtipné příběhy, zábavné hry a dokonce i mistrovská díla. Scratch má neskutečný potenciál! Můžete zde dokonce naprogramovat rekurzivní stromy, což je téma na vysoké školy. App Inventor (od 7. třídy ZŠ) Z „dospělejších“ programátorských nástrojů je k prostředí Scratch nejblíže App Inventor. Je to grafický programovací nástroj pro mobilní Android telefony. To znamená, že programujete pomocí bloků a různých komponentů. Programujete ve webovém prohlížeči. Můžete se přihlásit pomocí Gmail účtu a zdrojový kód projektů ukládat v cloudu. Naprogramované projekty si můžete spustit na vašem telefonu. Jednoduchou hru typu „Udeři prstem krtečka“ naprogramuje skoro každý. App Inventor je vhodný pro výuku programování, ale lze v něm vyvíjet i plnohodnotné mobilní aplikace. [Image] p5.js - JavaScript (od 7. třídy ZŠ)Moji cestu do „dospěláckého textového programování“ jsem započal v prostředí p5.js, které mi představil jeden kolega. Ahoj Majo 🙂 Prostředí běží online ve webovém prohlížeči. Přihlásit se můžete pomocí Gmail účtu a všechny projekty si přímo na něj uložit. Na psaní kódu používáme jazyk JavaScript. S tím, kde vzít ta správná slova, aby nám vznikl kód, si těžkou hlavu dělat nemusíte. Na stránce je bohatá Referenční knihovna s příkazy. Výhodou jsou příklady, které můžete upravit a tak experimentovat. Fanoušci vytvořili různé užitečné knihovny, které jsou dostupné přímo na stránce. Naše projekty můžeme pomocí webového odkazu poslat kamarádům, ať už se zdrojovým kódem nebo jen spuštěným projektem. Osobně můžu učitelům toto prostředí vřele doporučit! Důležité je zvolit správnou sadu jednoduchých a zajímavých projektů. Jak mám ve zvyku, k ověření našich „skillů“ můžeme využít hru Bludiště. Další nástrojeBěhem své praxe jsem se setkal s více jazyky a prostředími pro začátečníky v oblasti programování. Můžeme si je vzpomenout v „Síni slávy.“ Blockly Games Nabízí několik aktivit, ale mou oblíbenou je Maze. Tady vás čeká pár zajímavých bludišť. Programujete cestu do cíle pomocí bloků. Poslední úrovně vás mohou potrápit s větvením podmínek. CodeCombatChcete se naučit programovat hraním hry na hrdiny. V tomto RPG dobrodružství můžete procházet různými kobkami pomocí textového programování jako Phyton, JavaScript, C++ a tak dále. Hodina kódu (Hour of Code) Obsahuje početnou sadu aktivit zaměřených na programování pomocí bloků. Oblečené jsou v tematickém kabátě jako Minecraft, Star Wars, Angry Birds nebo Plants vs Zombies. Můžete zde najít také sbírku odkazů na další zajímavá prostředí. GalaxyCodrVraťme se zpět domov na Slovensko, kde startuje vesmírná raketa připravená na programátorské dobrodružství. V pěkném grafickém prostředí programujete cestu postavičky Tima pomocí bloků. Jeho cesta za záchranou kamaráda je podpořena vtipnými animacemi. Můžete se v brzké době těšit na pokračování příběhu a nové planety, které brzy přibudou. LEGOStavebnice LEGO nabízejí vícero robotů, které nejsou určeny pouze ke skládání. Jejich pomocí se můžeme učit programovat. Pro mladší je zde LEGO Boost a pro starší LEGO Mindstorms. Programujeme na tabletu nebo počítači pomocí bloků. VeterániKe starším veteránům v této oblasti patří prostředí pro děti jako Robot Karel, EasyLogo, Imagine nebo Baltík. Doporučit můžu i sadu aktivit na procvičení digitálních dovedností v prostředí Cirkus Šaše Tomáše nebo archiv soutěže iBobor. Na závěr mohu říci, že jsem určitě nezmínil všechno. Chtěl jsem se s vámi podělit o programátorská prostředí, se kterými mám osobní zkušenost. Máte-li tipy na další vzdělávací hry, aplikace či roboty, neváhejte se s nimi podělit v komentářích.

  Co jsme se naučili přes home office?Home office, neboli práce z domova, se začala rozvíjet s nástupem novějších trendů elektronických zařízení, umožňujících komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v podstatě odkudkoli. Tento druh práce se častěji objevoval po roce 2008, kdy se svět postupně vracel do normálu po světové finanční krizi. Avšak až do roku 2020 se jednalo převážně o firemní benefit. Během nástupu pandemie Korona viru bylo mnoho firem nuceno umožnit práci z domova, aby nedocházelo k setkávání zaměstnanců na pracovištích a tím se zamezilo šíření nákazy. I když se mnoho společností vrátila do běžného pracovního režimu, forma zaměstnání přes home office stále u některých oblastí převládá. Nejčastěji práci na dálku nabízejí firmy, kde nemusí docházet k dennímu osobnímu kontaktu mezi zaměstnanci. Home office se stává populárním v softwarových firmách, marketingových a přidružených oborech, u některých projektantů a celkově u lidí, kteří vykovávají své povolání spíše v kancelářích. Pandemie přinesla výzvy pro mnohé společnosti a změnila zažité pracovní normy. I mnohé banky či finanční instituce začaly hledat možnost, jak změnit pracovní prostředí tak, aby splňovalo požadavky současné doby, kdy část zaměstnanců pracuje z domova a část je v práci. Hlavní priorita při práci z domova by měla být důsledná organizace času, stanovení rutiny či režimu a nastavení pauzy na odpočinek. Ovšem nesmí se zapomínat na deadliny, pracovní schůzky mimo domov, důležité telefonáty, či neodkladné odpovědi na emaily. Kromě stanovení harmonogramu práce je také nutné mít dobré technické a programové vybavení v podobě notebooku, kvalitního internetu apod., které pro práci potřebujeme. Podstatným, ale pro někoho i možná velmi zanedbatelným bodem je přehled ve věcech a na pracovní ploše. Při práci by se měl člověk cítit pohodlně, příjemně a ideálně pro větší soustředěnost by neměl být rušen okolním prostředím.[Image] Nástroje, které pomohou při plánování časuNejprve si vysvětlíme, co je to time management. Je to soubor rad, postupů a nástrojů vedoucí k rozplánování přístupu k práci, rodině, koníčkům ak samým sobě. Time management je tedy zaměřen na dosahování určených cílů, priorit, jejich monitoring a následné vyhodnocení. Měl by pomáhat ke snížení napětí, stresu a možnosti využití více času pro sebe či své blízké. Pro time management existuje několik offline a online nástrojů. S rychlou dobou a novějšími technologickými trendy přechází více lidí od využití papírových kalendářů a diářů k formě digitálních nástrojů. Asi nejznámější a nejdostupnější nástroj pro plánování času je Google Kalendář. Co je Kalendář Google ak čemu se používá?Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, Google Kalendář slouží k efektivnějšímu uspořádání času. Tato aplikace či služba je dostupná online na digitálním zařízení. Lze jej volně stáhnout pro Android i iOS, Kalendář je součástí uživatelského účtu na Google. Podporují jej prohlížeče Google Chrome, Microsoft Edge, Firefox či Safari. Kromě správy času nabízí služba úpravy více než jednoho kalendáře, sdílení kalendáře s ostatními uživateli a propojení s dalšími službami poskytovanými od Google: Gmailem a Google Workspace aplikacemi. Kalendář lze propojit i s MS Outlook. V rámci kalendáře je možnost nastavit až 5 upomínek v různých časech. Ty přicházejí buď formou emailu, notifikací a vyskakujících oken, nebo bezplatných SMS, které jste si při zakládání účtu v Google nastavili. Pro pracovní prostředí je vhodné přejít na Google Workspace (G Suite), kde kromě běžného uspořádání času nabízí také možnost vytvoření rezervací na konferenční místnosti, sledovat kalendáře mezi jednotlivými zaměstnanci, vytvoření a sdílení odkazů na videokonferenci v Google Meet – běžný uživatel nemůže vytvořit, jen se ke konferenci přidat na základě pozvání. Administrátor může přidávat také nové nástroje, které nejsou dostupné pro běžné uživatelské využití.[Image] Pro koho je Google Kalendář vhodný?Google Kalendář je vhodný v podstatě pro kohokoli, kdo si chce stanovit časový harmonogram a mít přehled v naplánovaných činnostech, získávat upozornění. V případě, že jste se rozhodli tuto službu využít naplno a nevíte si rady, zkuste se podívat na náš online kurz Google Kalendár, kde se kromě základních informací naučíte propojit osobní kalendář s firemním, vytvořit událost, pozvat hosty a například i to, jakým způsobem si přidat kalendáře dalších osob. 

Při řešení a vývoji aplikací si umíme vývoj rozdělit na dvě hlavní části – front end a back end. Front end je v podstatě to co vidíš očima - to s čím se uživatel jako prvním setká (během vysoké školy mě pucoval jeden profesor, že člověk, co kliká naši aplikaci je uživatel a ne uživatel). Následně back end je vše vzadu, co běžný uživatel nevidí, co se děje na pozadí, většinou je to zpracování dat, komunikace s databází a podobně. Po internetu kolují desítky memes, ve kterých se tyto rozdíly mezi frontendem a backendem zobrazují. Prohlédni si pár z nich:[Image]Doufám, že máš teď tak hrubou představu o tom, co je frontend a co backend. Jak se nám snaží podsunout tyto meme obrázky, backend nemusí být a neměl by být ošklivý a špatně napsaný špagetový kód, právě naopak. Přestože backend uživatel nevidí, měl by fungovat parádně. Podívejme se nyní na to z pohledu reálné aplikace. Reálná aplikace Uvažuji nad webovou aplikací, která bude napojena na databázi. Jako první potřebuji znát, co se má v aplikaci dít, co má aplikace dělat, jaké jsou podmínky, co se má kdy zobrazovat a podobně. Pro tento úkol jsou vyhrazeni specialisté jako analytik, který analyzuje aplikaci z pohledu používání a takzvané business logiky. Tedy například bankovní aplikace má jinou business logiku a podobně aplikace pro správu uživatelů má jinou logiku. Potom nastoupí architekt, který řekne, v čem se bude programovat frontend, v čem back end a vše navrhne technicky. Následně přichází na scénu frontend programátor a backend programátor. Nebo stále více populární fullstack programátor. Role front end developeraFrontend developer má za úkol připravit obrazovky – UI – user interface podle požadavků. Například potřebuje zobrazit všechny transakce na bankovním účtu. Připraví si obrazovku. Použije HTML + CSS na vzhled stránky plus JavaScript na funkcionalitu. Použije nejčastěji jeden z populárních frameworků – podle zadání architekta – Angular, Vue, React. Kromě toho by frontend vývojáři měli ovládat frameworky jako Bootstrap, Foundation a další, které zajišťují skvěle vypadající obsah bez ohledu na zařízení, na kterém si daný obsah prohlížíte. Pokud potřebuje data, tak podá požadavek na backend programátora nebo analytik připraví úlohu pro back end programátora. Frontendista následně poté zobrazí data, která mu poskytl backend. “Frontend developer je zodpovědný za interiérový design domu, který postavil backend developer.” Role back end developeraBack end developer připraví databázi, připraví si kód pro získání dat z databáze a napojení dat do programu. Následně připraví službu na poskytnutí dat do okolního světa. Ne vše, co je v databázi chceme zobrazovat na obrazovce, jen to co je třeba. Služba bývá hlavně REST rozhraní (REST api), které vypadá jako klasická url adresa na webovou stránku, ale místo web stránky vrátí data v požadovaném tvaru. Například vrátí seznam bankovních transakcí daného uživatele ve tvaru JSON. Jako backendista bys měl znát jazyk SQL pro komunikaci s databází. Potom záleží v jakém jazyce je backend napsán – Java, C#, Python, Ruby a podobne. Potom každý jazyk má frameworky, které pomáhají při práci. Role full stack developeraIdeální kombinace je vědět jak front end, tak back end. Fullstack developer si připraví obrazovku a pokud potřebuje data, tak si je umí i sám připravit. Podle mého názoru je dobře vědět i frontu i backend, ale trpí tím hloubka znalostí problematiky. Dovednosti a znalosti fullstack developerů jsou potřebné ve všech fázích procesu webového vývoje, počínaje fází plánování projektu, správou databází, vytvářením uživatelských rozhraní až po strukturování údajů a řešení kritických potřeb. Fullstack vývojáři proto musí porozumět všem úrovním webových stránek a tomu, jak web funguje. Na závěr lze říci, že učení se více webových jazyků a technologií je pravděpodobně nejlepší cesta. Je však dobré mít na paměti tento přístup: osvojte si nejpoužívanější a nejpopulárnější technologie/jazyky, protože čím větší podporu pro svůj web/produkt/službu máte, tím lépe. Backend developer zná do hloubky problémy, které mohou vzniknout s databází, zná lépe všechny procesy na pozadí. Frontend developer ovládá lépe javascriptový framework, ví jak udělat věci efektivněji. Fullstack developer nemusí čekat, až mu připraví data na backendu a umí si vše lépe manažovat.

I ty přemýšlíš o tom, že se naučíš data science, ale nevíš, kde začít? Dostáváme dotazy na to, s kterým data science jazykem začít jako s prvním. Proto jsme připravili tento blog, ve kterém ti shrnujeme nami navrhovaný postup učení se data science. V článku najdeš tipy na jazyky datové vědy od našich lektorů Mira Beku, který udělal populární online kurz Python Data Science a od Mareka Čecha, který vytvořil kurz se zaměřením na SQL dátovú analýzu. Věříme, že tento článek ti pomůže vybrat ten správný data science jazyk.[Image] Správný jazyk pro tvé Data Science cílePředtím, než si vybereš konkrétní jazyk, by sis měl(a) položit několik otázek a zodpovědět na ně. Jsou to zejména tyto: Na jakých projektech chceš pracovat? Jaká témata tě zajímají? Do kterých odvětví chceš jít? Odpovědi na tyto otázky ti pomohou určit jazyk, který se budeš muset naučit. Některá odvětví vyžadují znalost konkrétního jazyka, je to zejména z důvodu, že budeš pracovat s prověřenými modely daného odvětví, které jsou vytvořeny pomocí určitého jazyka. Dobrým postupem je i zeptat se datových vědců z odvětví, které tě zajímá, na jazyky, které používají a čím doporučují začít. Níže v článku najdeš několik facebookových a jiných skupin z regionu Slovenska a Česka, které ti doporučujeme. “TL;DR: Nejčastěji používané jazyky v datové vědě jsou Python, R a SQL. Toto jsou i námi doporučené jazyky, kterými začít, pokud máš v úmyslu stát se datovým vědcem. ” Při výběru jakéhokoli z data science jazyků však v podstatě neuděláš chybu, protože když se naučíš extrahovat poznatky a data pomocí jednoho jazyka, nebude pro tebe problém naučit se jiný jazyk. Všestranný datový vědec by měl být schopen „skákat“ mezi jazyky. Nejoblíbenější Data Science jazykyV tomto stručném přehledu ti představíme nejoblíbenější Data Science jazyky ak čemu slouží. Dobrou zprávou je, že Python, R i SQL mají rozsáhlé ekosystémy a komunity, takže tyto jazyky jsou vhodné pro téměř všechny úkoly datové vědy. Python Python je univerzální moderní programovací jazyk, umíš jím dělat weby i programovat roboty. Mezi programátory je oblíben pro svou stručnou a snadno čitelnou syntaxi. Dobře se tedy čte a lze se ho velmi rychle naučit – je tedy skvělou volbou pro výuku programování. Díky řadě výkonných knihoven a balíků může Python implementovat mnohé ze statistických modelů a výpočtů potřebných pro datovou vědu. Je to také jeden z nejlepších jazyků pro získávání (scraping) údajů z webu. Mnoho firem a organizací používá Python pro data science, protože jejich programátoři již používají Python i pro jiné účely. Python také používá intuitivní a jednoduchou syntaxi, takže je vhodný pro začátečníky k učení se důležitých všeobecných konceptů programování, jako jsou funkce. Mírnou nevýhodou Pythonu jako prvního jazyka pro data science je, že základní instalace Pythonu neobsahuje statistické funkce, takže si budeš muset stáhnout všechny potřebné balíčky, abys mohl začít s data science v Pythone. Když si ale všechno nastavíš, Python se dá snadno naučit. Pár zajímavých a doporučených balíčků pro Python: • Data manipulace: pandas a NumPy • Vizualizace: Matplotlib a seaborn • Testování hypotéz a modelování: SciPy, scikit-learn, statsmodels Lektor Miro Beka doporučuje i Jupyter notebook, který je podle něj "skvělý nástroj jak pracovat s Python data science, protože programátor umí přímo v něm vykonávat všechny funkce, zobrazovat grafy a obrázky, případně importovat stávající jupyter notebooky. Jelikož python nemá nativní IDE, kde by všechny tyto věci fungovaly out of the box, jupyter notebook slušně doplňuje Python prostředí o potřebné nástroje." Programovací jazyk R R je statistický programovací jazyk vytvořen pro analýzu dat, vizualizaci dat a datovou vědu. Dodává se s komplexním souborem vestavěných statistických funkcí a metod. R je dobrá volba, pokud jsi nováček v oblasti datové vědy, ale už máš základní znalosti o obecných konceptech programování. Datové struktury, typy proměnných a analytické nástroje v R jsou jednoduché a navrženy speciálně pro datovou vědu. Na začátku nemusíš být zaneprázdněn syntaxí nebo více různými knihovnami. Se základní instalací R budeš mít přístup k mnoha funkcím datové vědy, jako jsou lineární regrese nebo t-testy, a vytvářet pěknou grafiku a vizualizace. R se také dobře kombinuje s RStudio – integrovaným vývojovým prostředím (IDE) – které usnadňuje spuštění kódu R a kontrolu výstupu. Mezi několik užitečných balíčků, o kterých bys měl vědět při učení jazyka R, patří: • Sbírka data science balíčků: tidyverse • Data manipulace: dplyr (nachází se i v tidyversu) • Vizualizácia: ggplot2 (nachází se i v tidyversu) • Regrese: caret SQLSQL je jazyk, který umožňuje programátorům komunikovat s databázemi a spravovat údaje, které obsahují. Běžně se používá k dotazování a úpravě údajů uložených v relační databázi. Datoví vědci obvykle extrahují data z databáze pomocí jazyka SQL a poté je importují do R nebo Pythonu k analýze. Bez ohledu na to, jaký jazyk se pro analýzu dat naučíš, SQL je důležité naučit se, pokud chceš stahovat data z databází. Znalost jazyka SQL ti umožňuje pracovat s databázemi PostgreSQL, SQLite, MySQL a dalšími relačními databázemi. Syntaxe základních dotazů je v různých databázích podobná, takže SQL je pro tento účel univerzálním jazykem. Pokud se chceš dozvědět více o různých typech databází, podívej se na tento online kurz o MySQL a SQLite. Lektor Marek Čech mluví o SQL jako o vstupní bráně do oborů souvisejících se správou dat, ať už se jedná o data science, data analýzu nebo třeba business intelligence. Je nejen univerzálním jazykem pro komunikaci s databázemi a získávání dat z nich, ale nabízí také velké množství vestavěných funkcí, díky kterým je uživatel velmi rychle a snadno schopen provádět poměrně komplexní operace. „Začít svou cestu k práci s daty jazykem SQL bych právě proto doporučil i lidem, kteří nemají předchozí zkušenosti s programováním či „kódováním“. Člověk se tak naučí psát jednoduché i složité otázky, vytvářet databázová schémata, indexy či procedury, a obecně pochopí , jako tok dat a jejich čištění / transformace běžně probíhá." mluví dále Marek Čech. Jazyk SQL lze využít opravdu v jakémkoli oboru. Znát jej tedy znamená otevřené dveře do lokálních podniků i nadnárodních korporací snad ve všech odvětvích. A když se člověk rozhodne své znalosti rozšířit o další jazyky, bude se mu znalost SQL stále hodit při pátráních na zdrojová data a často i pro nejrůznější data analytické operace či poskytování dat "businessovým" uživatelům - tedy např. u vědy. Management firmy. Další data science jazykyV závislosti na tom, do jakého odvětví nakonec půjdeš, se možná budeš muset naučit konkrétní jazyk pro datovou vědu. V následujícím seznamu jazyků se dozvíš více o tom, k čemu se používají. C/C ++: C aj C ++ vyžadují silné znalosti základů programování a učení těchto jazyků může trvat déle. V kombinaci s Pythonem nebo R lze C/C++ použít pro rychlejší a efektivnější výpočty datasetů. JavaScript: JavaScript je super nástroj pro vývoj interaktivních data vizualizací na webu s knihovnami jako D3.js. JavaScript také podporuje knihovny strojního učení jako TensorFlow.js. MATLAB: Ideální pro pokročilé numerické výpočty a pro řešení složitých matematických a statistických problémů. MATLAB se v akademickém prostředí široce používá k vyučování matematiky, fyziky a inženýrství. Julia:Novější programovací jazyk navržený pro numerickou analýzu a výpočetní vědeckou analýzu. Je to užitečné pro aplikace ve fyzice, chemii, astronomii, strojírenství, bioinformatice a dalších oblastech. Scala: Výkonný jazyk, který dokáže zpracovat velké množství dat. Scala běží na Java Virutal Machine, což znamená, že se dobře integruje s programy napsanými v Javě. SAS: Vytvořen pro pokročilou analytiku, obchodní inteligenci a prediktivní analýzu. SAS se běžně používá ve zdravotnictví, bankovnictví a pojišťovnictví. Stata: Používá se v ekonomickém výzkumu, veřejné politice a sociálních vědách. Stata je navržena pro cokoli od jednoduché deskriptivní analýzy po komplexní statistické modelování. Další vzdělávání v data sciencePokud chceš být v kontaktu s lidmi z fachu, prohlédni si těchto pár užitečných odkazů. Toto jsou slovenské Facebook skupiny, které se zabývají datovou vědou: • PyData Slovakia & Bratislava 👉 https://www.facebook.com/groups/1813599648877946/ • R Slovakia 👉 https://www.facebook.com/groups/931707906955080/ Pycon konference v Bratislavě je organizována dobrovolníky a dobrovolnicemi z občanského sdružení SPy o.z. zaměřeného na šíření jazyka Python a dalších open sourcových technologií a myšlenek. Pycon má specializovaná část, která se jmenuje Edu Summit a je zaměřena na vyučování programování na základních a středních školách. Více info najdeš na webe Pyconu. Pythonu se věnuje i konference Python Day Bratislava. Je to československá konference, na které si poslechneš přednášky od předních českých a slovenských odborníků ze světa Pythonu. Ročník 2021 byl organizován online. Machine Learning Prague je největší evropská konference o Machine Learningu, AI a Deep Learningu. Ročník 2022 bude v březnu, více info na stránce konference.

Co je vlastně podcast a kde se tento pojem vzal?Vše začalo na začátku 21. století, kdy se známý americký televizní hlasatel, rozhlasový moderátor, spisovatel a blogger Adam Curry začal podílet na vývoji prvních metod šíření jednotlivých sad informací zvukových, audio či video záznamů, kterým se začalo říkat podcasty. Podle veřejně dostupných internetových zdrojů slovo vzniklo spojením slov z přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) firmy Apple s anglickým slovem broadcasting (vysílání). Aktuálně se jedná o jednu z nejvíce rozšířených forem sdílení nejrůznějších informací vzdělávacího, zábavného či jiného charakteru nejčastěji ve formátu MP3. Podcasty jsou také často součástí webových stránek obsahující RSS (Rich Site Summary) zdroj. Ve velké míře se jedná o webové stránky, kde dochází k neustálé aktualizaci informací (například zpravodajské portály). Abychom si shrnuli podcasty, jedná se o sdílení zvukového obsahu, který se snadno nahraje na internet. Díky tomu existuje široká škála zdrojů poskytujících přístup k podcastům. Význam je, že uživatel není omezován při poslechu časem vysílání, může se k nahrávce vrátit a doposlouchat si ji. Online podcasty jsou ideální při poslechu během vaření, při běhu, během relaxování v posteli či jiných aktivitách. Pro inspiraci na konkrétní podcasty si přečtěte text níže.[Image] Top podcasty, které se vyplatí poslouchat a nejlepší zpravodajské podcastyZaregistrovali jste Aktuality podcasty sdílené na stránce aktuality.sk? Jedná se o zvukové nahrávky nejnovějších zpráv ze Slovenska a zajímavé rozhovory, které si můžete pustit přímo u článku na webových stránkách. Mezi nejlepší podcasty se také řadí podcasty Denníka N, což je známý zpravodajsko-publistický portál s nejaktuálnějšími informacemi z okolního dění. Jednotlivé epizody jsou dostupné ke slyšení v aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts či Podbean. Nicméně, pokud raději dáváte přednost rozhovorům, pak se nezapomeňte podívat na rozhovory ZKH, což jsou diskusní pořady Zuzany Kovačič Hanzelové o aktuálních politických a společenských tématech. Tyto diskuse společně s "dobré ráno podcast", naleznete na stránkách SME.sk. Edukační podcastyKromě informačního - zpravodajského charakteru mívají podcasty často i edukační zaměření. Jedním z příkladů může být typický ženský podcast: jauuu, PS: to bolelo, který se zaměřuje na problematiku vztahů, řešení krizí a bolesti srdce. Jiným příkladem může být Vedátorský podcast, který řeší otázky vzniku života na jiných planetách, funkci sopek a podobně. Podcasty na odreagováníDáváte raději přednost odpočinku a zábavě a nemáte čas poslouchat příliš mnoho informací? Potom si vyhledejte Startitup podcast, zahrnující vtipné diskuse na nejrůznější témata. Mezi zajímavé podcasty doporučuji také Fitshaker podcast, který vám usnadní zdravější životní životní styl a poskytuje rady, jak se lépe stravovat.[Image] Naučte se tvořit podcastyPřed tvorbou podcastu je důležité si uvědomit, že bez odhodlání, motivace a zánětu to nepůjde. Energie tvůrce je pro poslech důležitá. 1. Před samotným startem projektu je nutné si určit CÍL, TÉMU, NÁZEV a FORMÁT. Zaměřit se na to, čím chci publikum oslovit, jestli téma bude zajímavé. Jakým způsobem bude tvorba zaměřena. Vybrat stručný, výstižný a zajímavý název. 2. Druhým podstatným bodem je vybavení, bez kterého by natáčení podcastu nešlo. Čím kvalitnější vybavení a vhodný prostor, tím lepší výsledek pro posluchače. Šum, ozvěny a špatný zvuk publikum odradí. Důležité je také umět pracovat v programech se zvukem. Pokud nemáte přístup k vybavení, je možné si pronajmout studio. 3. Pokud již máte první dva body vyřešeny, zaměřte se na program, ve kterém budete zvuk zpracovávat. Online zdarma dostupný program je Audacity, nicméně kvalitnější je placený program Adobe Audition. Také se zaměřte na to, jak epizody budou dlouhé, ať v pár minutách nebo v hodinách. Zaměřte se na význam podcastu a rozsáhlost informací. Jelikož na posluchače nedělá dojem jen zvuk, ale i logo podcastu, který si vyhledají. Je vhodné vyřešit grafický design. 4. Aby vaše podcasty byly online, budete potřebovat nástroj pro sdílení, k čemuž se používá například podcast hosting (Google Podcasts, Apple Podcasts, Spotify, Audible,...), ten vygeneruje RSS, které napomáhá ke sdílení v jednotlivých aplikacích. Zajímavou třetí stranou pro publikování podcastu je anchor.fm od Spotify, což může být dobrá volba pro začínající podcastery. Jednou z možností je také vlastní WordPress webstránka, ve které se použije podcast plugin a následně se tak podcast rozdistribuuje na všechny hudební streamy. Žádná tvorba není z počátku snadná a je třeba se s ní popasovat. Pokud byste si nebyli při tvorbě podcastů jisti a raději se ještě něco naučili, podívejte se na online kurz o tvorbě podcastů na naší stránce, který vám informace nejen rozšíří, ale také posune váš výstup o level výše.

Natália Račák Vajdová je další úspěšnou absolventkou našich online kurzů. Zaujalo ji testování a díky tomu se také dostala do online cestovní agentury Kiwi.com, která má svou pobočku už iv Bratislavě. Natália sice v minulosti studovala informatiku a také ve své předchozí práci měla blíže k technologiím, naplno však své zanícení pro IT a testování objevila až díky kurzům od Furbyho. Který je shodou okolností aktuální i její šéf.[Image] Prozraď v úvodu našim čtenářům, čemu ses věnovala předtím, než ses rozhodla pro kariéru v IT?V minulosti jsem pracovala několik let jako lead manažer ve státní správě, přičemž jsem měla blízko k technologiím jako 3D tiskárny, scannery či lasery. Zní to možná docela zajímavě, ale jako manažer řešíte většinu času byrokracii, práci s lidmi a na tu „kreativní“ stránku práce není dostatek času. Po pár letech na této pozici jsem si začala uvědomovat, že to pravděpodobně pro mě není příliš perspektivní a zároveň jsem přišla na to, že s počítači si rozumím asi víc než s lidmi (dokážou člověka méně vytočit) 😃. Podala jsem tedy výpověď, dala jsem si tři měsíce na totální reset ve spojení se samovzděláváním a začala jsem pracovat v IT úplně od nuly. Kurzů si asi absolvovala víc, které tě oslovily nejvíc?Automatizované testování webu – Selenium a Selenium advanced od Furbyho. Nevěděla jsem, že se vzdělávací videa dají připravit tak vtipnou a hravou formou, což způsobilo, že jsem oba kurzy „spolkla“ za tři dny. Čtvrtý den jsem přišla na pohovor, kde mě díky přípravě z kurzů přijali přímo na místě. Takže právě díky těmto dvěma kurzům a školiteli se mi otevřely dveře do světa IT za rekordní 3 dny a 15 minut pohovoru. 🙂 Kurzy ti pootevřely bránu do IT, mělo to tedy pro tebe určitě smysl. Zajímala ses i dříve o oblast testování či IT?Informatiku jsem v minulosti studovala, čili to pro mě nebyla úplně španělská vesnice, ale nikdy jsem si nenašla něco, co by mě na IT skutečně bavilo a byla bych ochotna do toho investovat svůj čas. Na škole nám toho o testování jako oboru příliš mnoho nemluvili, a když mi přišla úplnou náhodou první nabídka na testerskou pozici "Automation tester", neměla jsem ani tušení, co je Selenium, Cypress zda automatizace jako taková. V tu chvíli mi právě pomohli kurzy z Learn2Code, které mi přiblížily problematiku testování. Aktuálně pracuješ ve firmě Kiwi, co všechno jsi musela absolvovat, aby ses tam dostala?Nebudu lhát, pokud řeknu, že projít pohovormi v Kiwi byl zážitek. Klasicky, první pohovor probíhal s HRistkou, která na mě působila neskutečně mile a uvolněně, takže první dojem udělali fantastický. Druhé kolo už byla jiná legrace. 🙂 Šlo o technický pohovor, kde mi 24 hodin před pohovorem zaslali stránku Kiwi, na které jsem měla najít bugy a nareportovat je, čili takový klasický manuální testing. Během hovoru mě však překvapili dalším úkolem, který jsem měla začít řešit hned po skončení pohovoru a ozvat se s výsledkem do pár hodin s tím, že poté, co jim ukážu výstup, bude pohovor ještě pokračovat. Šlo o přípravu automatizovaného testu pro stránku Kiwi v Cypressu s použitím JavaScriptu as určitým přesahem i do Gherkinu. Po nakózení a odprezentování jsme měli ještě krátkou diskusi o tom, co lze udělat lépe/jinak a proč jsem zvolila určité postupy při řešení problému. Třetí kolo probíhalo se šéfem testingu v Kiwi, který se snažil zjistit zda reálně zapadnu do týmu a jaké jsou mé cíle jako testeru. Poslední kolo bylo s vice prezidentem pro Engineering celé firmy, opět velmi uvolněný a nenucený rozhovor o samotné firmě, přičemž to na mě působilo jako poslední ujištění, zda se do firmy hodím a zda rozumím hodnotám samotné společnosti.[Image] Jaká je tvoje konkrétní náplň práce, co děláš?V Kiwi nerozlišujeme mezi automatizovanými a manuálními testery, tady se všichni označujeme jako QA Engineers. Máme za to, že dobrý tester musí umět aplikaci manuálně proklikat a tím ji lépe poznat, aby byl následně schopen připravit kvalitní a stabilní automatizovaný test. V tom vlastně spočívá moje náplň práce. Část pracovní doby trávím manuálním testováním requestů od developerů, ale většinu pracovní doby se snažím přijít na to, jak si práci usnadnit a testování automatizovat pomocí Cypressu. 😃 Zároveň se věnuji vzdělávání juniornějších kolegů v rámci automatizace, případně mám možnost se seberealizovat při komplexnějších úkolech (příprava velkých testovacích setů od plánování až po samotnou přípravu a nasazení; odpovědnost za všechny testy v repozitáři a jejich údržba před nestabilností, apod.). Považuješ se za technický typ, když pracuješ v softwarové společnosti na pozici QA Engineer?Určitě ano. Já jsem měla blízko k počítačům už od malička, kdy jsem zvykla zanášet počítač viry na CDčkách a poté jsem musela zachraňovat situaci a mamince, v té době již virem zakryptované, Word dokumenty. Paradoxně to byly ty momenty, které mě nasměrovaly blíže k technice a IT jako takovému. 🙂 A tadá, o pár let později jsem opět v pozici “zachránce”, ale tentokrát před bugy v produkci, které naštěstí už nevytvářím já. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Upřímně, nejsem velký nadšenec manuálního testingu, i když chápu, že musí mít v mém testerském životě místo, více se vyžívám v přípravě automatizovaných testů a programování 😊 Zároveň se v současnosti věnuji testování SEO (optimalizace webu pro vyhľadávače), což mě v posledních měsících maximálně pohltilo. Je to úplně jiný typ testingu, než na který jsem byla dosud zvyklá. Dnes je obrovská poptávka po programátorech, testerech, IT-čkárech obecně. Co bys poradila všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Ve zkratce: nebojte se a dělejte to, co Vás baví. Bude to znít jako klišé, ale k tomu, abyste byli v IT úspěšní a postupovali jste, musí Vás práce bavit a naplňovat, je to jedna z nejsilnějších motivací. Zároveň si zkuste najít právě obor, ve kterém víte, že budete mít stále určité výzvy a nebojte se jich. To nic, že ​​na začátku nic nevíte, ale právě výzvy vás budou nutit zlepšovat se, budou vás formovat a posouvat vás vpřed. Pro mě osobně byl první challenge vůbec se odhodlat jít na pohovor na pozici, o které jsem nevěděla absolutně/téměř nic. Právě díky časovému tlaku a tomu, že si nechci udělat ostudu na pohovoru, pracuji v IT již více než rok a půl. 😉 Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví?Různorodost a dostupnost práce. V IT se nikdy nezačnete nudit a pokud ano, vždy máte možnost změnit zaměření a začít znovu. Krásné na IT je to, že nepotřebujete vysokou školu, abyste byli považováni za kvalitního developera, testeru či systemáka. Reálně Vám stačí kurzy, Vaše zapálení a časem i praxi. A pokud Vás například práce testeru začne nudit, jednoduše se vzděláváte v jiné oblasti v rámci IT, přičemž můžete stavět už na určitých základech z předchozí pozice. Měla jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěl skončit a dělat něco úplně jiného?Nikdy. Já svou práci doslova miluji a žiji jí. A iv případě, kdyby přišla v mém pracovním životě nějaká krize, moji kolegové by mě nenechali až natolik padnout na duchu. Mám kolem sebe opravdu skvělý tým, který mi ani nedovolí pomyslet na ukončení "testerské kariéry". Když se vrátíme zpět k tvé práci, jak vypadá tvůj běžný pracovní den? Kiwi má pěkný office v Bratislavě, chodíš tam ráda, nebo pracuješ iz domu?Svůj pracovní den začínám přibližně v devět, půl desáté ráno, kdy mě čekají první stand upy, kde se jako QAs synchronizujeme s developery, abychom měli představu, kdo co dělal, jestli se někdo na něčem nezasekl a zda si v rámci toho nepotřebujeme vzájemně pomoci. Pokud v ten den nemám naplánováno nic s vyšší prioritou, vyberu si requesty od developerů, které je třeba otestovat a tomu se i věnuji většinu dne. Někdy se vyskytnou i ad-hoc úkoly ve formě přípravy hotfixů pro padající testy, code reviews a pod. Kvůli delšímu cestování více preferuji práci z domova, ale office navštěvuji přibližně 2x týdně a to hlavně z důvodu, abych se socializovala se svými kolegy. V office máme krásné prostory, dobrou kávu, zmrzlinu a skvělý kolektiv, co víc si můžu přát. 😉[Image] Co se týká dalšího vzdělávání, máš v plánu naučit se něco nového, co ti může pomoci ve tvé práci?Určitě ano. Ráda bych se naučila základy i pokročilé techniky Reactu, abych více porozuměla změnám přímo v kódu, které developeři dělají v jednotlivých requestech. Díky tomu budu schopna lépe zvolit přístup k testování jednotlivých tasků tak, abych testovala ještě přesněji, rychleji a efektivněji. Pokud máš na Natalii nějaké dotazy, neváhej je napsat do komentářů. Chceš se také podělit o svoji success story? Napiš nám zprávu 🙂

Pokud jde o designovou stránku digitálních produktů, často se setkáváme s výrazy „Poživatelská zkušenost (UX)“ a „Uživatelské rozhraní (UI)“. I když jsou oba pojmy dost známé, tak není výjimkou, že lidé v designu digitálních produktů (i mimo něj) používají tyto pojmy jako synonyma, případně je uvádějí nesprávně. V tomto článku se na to trošku podíváme. UI: Jak to vypadá Při designování uživatelského rozhraní (User Interface) se věnujeme tomu, jak budou vypadat například jednotlivé screeny. Bavíme se zde tedy zejména o jejich grafice, o kreativu. Když si to zjednodušíme, tak UI řeší to, co vidíme našim okem. Jsou to použity obrázky, barvy, aplikované animace přechodů či efektů a takto bychom mohli pokračovat. Dobře zpracované UI by mělo splňovat několik obecných zásad: • Musí to být jasné. Všechny prvky UI jsou něco jako vizuální metafory. Musí být pro ně okamžitě srozumitelné. Pokud musí uživatel uvažovat nad tím, co daný element dělá, někde je chyba. • Musí to být známo. UI by mělo umožnit uživatelům využít jejich dřívější zkušenosti z jiných interakcí, které s daným produktem měly a tak jim budou i ty ostatní funkce minimálně povědomé. • Musí to být konzistentní. Když je UI zpracováno konzistentně napříč všemi produkty či jejich stránkami, tak si uživatel začne rychle všímat vzorců používání a osvojí si je. • Musí to být efektivní. Dobré UI umožňuje uživatelům dosáhnout při minimálním vstupu požadovaného výstupu. Zde řadíme například i zkratky pro zkušené uživatele, díky nimž bude jejich interakce produktivnější. Jednou takovou je i Ctrl+C/V. UI je tedy prostor, ve kterém se dějí všechny interakce mezi člověkem a strojem. Díky němu můžeš efektivně ovládat zařízení pro plnění potřebných úkolů. Vlastně i nyní při čtení tohoto článku vnímáš UI zpracování našeho webu.[Image] UX: Jak to fungujeKdyž se bavíme o uživatelské zkušenosti (User Experience), tak máme na mysli celou logiku toho, jak to funguje na pozadí. Řekněme, že děláme mobilní aplikaci. UX se postará o to, aby se v ní její uživatel uměl intuitivně orientovat a práce s ní mu nezpůsobovala bolesti hlavy. Všechny kroky musí mít svou logiku. Objeví se nejprve obrazovka s registrací a teprve potom tě apka pustí dovnitř, nebo si ji můžeš hned vyzkoušet a pokyn k registraci se objeví až potom? Obě varianty poskytnou jinou uživatelskou zkušenost bez ohledu na to, jaký animační přechod (UI) se při ťukání zobrazuje nebo jakým fontem jsou prezentovány texty.  Při práci na UX bys měl věnovat spoustu času testování použitelnosti daného řešení, nezaškodí ani uživatelský průzkum. Teprve poté má smysl začít průběžně implementovat jednotlivé aspekty UI, kterými jsou design layoutu, vizuální zpracování či branding. Obě profese řeší něco jiného, ​​ale musí fungovat v tandemu. Neexistuje žádná jasně stanovená čára, kdy končí práce na UX a jdeme řešit UI. “UX zahrnuje všechny aspekty interakce koncového uživatele se společností, jejími službami a produkty.” Už ty samotné zkratky UX a UI implikují, že jsou tyto dvě disciplíny propojeny i když je jejich podstatou něco jiného. Něco, co vypadá skvěle, ale těžko se používá, je příkladem skvělého UI a špatného UX. Na druhé straně zase něco super použitelného, ​​co vypadá hrozně, je příkladem skvělého UX a špatného UI. “ Hezky to sumarizuje tento obrázek:[Image] Proč jsou UX a UI často nabízeny jako jedna pozice?Už jsme si řekli, že UX a UI jsou dvě samostatné oblasti, takže by tě nyní mohlo zajímat: proč je tolik pracovních nabídek, které hledají designéry UX/UI v jednom? Pravdou je, že z širšího úhlu pohledu jsou UX a UI stále relativně novými oblastmi a jak již bylo zmíněno, mají tendenci být specifické pro technologický průmysl. Mimo svět designu a technologií jim mnozí až tak nerozumí, i když jsou pro byznys velmi důležité. Není to však vždy jen o nepochopení lidí z jiné branže. Mnoho společností cíleně hledá všestranné designéry, kteří dokáží zastat UX i UI, nebo kteří mají kromě svých hlavních skillů alespoň dostatečnou úroveň poznání UX nebo UI principů. Ať už tedy hledáš pozici pouze pro UI, výlučně pro UX nebo kombinaci obou, je důležité podívat se na pracovní pozici s nadhledem a věnovat zvláštní pozornost uvedeným schopnostem, úkolům a zodpovědnostem. Je třeba rychle zjistit, zda je pracovní nabídka skutečně zaměřena na jedno nebo druhé, nebo je cíleně formulována na oba. V každém případě si to ale vyžádá jiný skillset. Stále si neumíš vybrat to správné pro sebe? Zkus to s tímto obrázkem:[Image]Takže ještě jednou na závěr, UI – design uživatelského rozhraní není totéž jako UX – design uživatelské zkušenosti.

Úvod do databázyNa internetu, v mobilních aplikacích ve webových aplikacích potřebujeme data – informace. Tyto informace musí být někde uloženy. My si budeme povídat o SQL databázích. Jsou to systémy, které mají v sobě uložená data ve formě tabulek. Z těchto tabulek následně tato data čteme a zobrazujeme uživatelům. Podívejme se na příklad. Mějme databázi - informace o škole. V této databázi máme informace o třídách, učitelích nebo io žácích. Začněme s třídami. Jaké máme informace o třídě? Třída má název, kapacitu, číslo místnosti, označení zda je interaktivní a podobně. Tato označení by byla názvy sloupců v tabulce. Řádky v tabulce jsou následně reálná data. Název tabulky: Class[Image]V databázi budeme mít několik tabulek, dle požadavků. Můžeme mít všechno v jedné tabulce, ale jak to potom rozdělíme? Nad takovým uvažováním je třeba myslet dopředu. Analýza a návrh tabulek jde ruku v ruce s praxí. Neboj se toho, teď je zapotřebí hlavně, abys získal praxi a to jde ruku v ruce s chybami. Úvod do SQLV počítačovém světě máme několik typů databází. My si něco povíme o SQL tedy o Structured Query Language. V překladu něco jako strukturovaný poptávkový jazyk. Query tedy poptávka je příkaz - žádost - poptávka na databázi. Žádáme o vrácení dat, o úpravu dat, vložení nebo o smazání dat. Databáze je samostatný systém, který může být na tvém počítači nebo na vzdáleném počítači. Na tuto databázi pak zašleme poptávku. Poptávku pošleme formou SQL příkazů, které mají určitou strukturu. SQL syntaxSQL není case sensitive, tedy se nerozlišují velká a malá písmena. Přesto se příkazy píší zejména velkými písmeny. Příkazy umíme psát i na více řádků, ale musí být ukončeny středníkem. SELECT * FROM Class; Nebo:  SELECT * FROM Class;Samozřejmě smysl to dává jen je-li komplikovanější příkaz. Názvy sloupců a tabulek píšeme malými písmeny. Pokud je název složen z více slov, tak slova oddělíme znakem _ podtržník. Je to doporučený způsob pro lepší čitelnost. Názvy mohou obsahovat také čísla. Při vymýšlení názvů se pokus vyhnout množným číslům. Názvy mají být krátké a výstižné. Názvy nesmí být totožné s klíčovými slovy, jako je například slovo SELECT / select. DatabázeVytváření databázeDatabázi umíme vytvořit i pomocí příkazu pokud se napojíme na instalaci databázového systému, například MySQL. Příkaz by vypadal následovně: CREATE DATABASE Class; Nebo ji vytvoříme po připojení se na databázový systém z databázové aplikace. Těch je několik. MySQL workbench, DBiever nebo SQuirrel. I programovací vývojová prostředí se umí připojit na databázi jako například IntelliJ IDEA Ultimate edition. Všechny poskytují prostředí pro správu a prohlížení databází. Databázi umíme také smazat:  DROP DATABASE Class; Přejmenovat: RENAME DATABASE Class TO new_class_name; Vytváření tabulekTeď, když jsme vytvořili databázi, tak si můžeme vytvořit tabulky. Znovu umíme použít prostředí pro správu databází, ale my si ukážeme postup pomocí příkazu. Podívejme se na příklad: CREATE TABLE Class ( id int, name varchar(255), capacity int, room_number int, interactive boolean );Co jsme napsali? Na začátek máme příkaz CREATE TABLE Class, kde říkám, že chci vytvořit tabulku se jménem Class. Následně mezi závorky napíšeme seznam sloupců – tučným písmem naznačeno (id, name...). Vedle názvů sloupců máme specifické příkazy pro dané databázové systémy. Jedno je však společné – za názvem sloupce následuje typ údaje – musíme zaspecifikovat, zda je to číslo, zda je to text, jestli je to boolean a podobně. Specifikování datových typů se může lišit podle toho, jakou databázi používáme. Základní typy jsou podobné a některé stejné. Například text zaspecifikuji jako varchar – v závorce je délka počtu znaků, teď jsem řekl, že název může mít délku pouhých 255 znaků. Líbil se vám článek? V následujícím článku se podíváme na další SQL příkazy.