Představujeme nové lektory Tomáše a Samuela

Pan Mgr. Tomáš Milata vystudoval kombinaci Slovenský jazyk a literatura - dějepis na Univerzitě Mateje Bela v Banské Bystrici. Krátce působil jako dramaturg v Loutkovém divadle na Rázcestí, učit začal na základní škole v Mutném na Oravě. 10 let působil jako učitel na státní Obchodní akademii v Žilině a od roku 2005 pracuje na Soukromé střední odborné škole Pro scholaris (do roku 1. 9. 2017 Soukromá obchodní akademie ) jako ředitel. Od roku 2013 je zároveň jednatelem OZ Pro scholaris - zřizovatele školy. S tímto velmi zajímavým člověkem vám dnes přinášíme rozhovor, protože pochopil, že bez IT a technických dovedností se příští generace již neobejdou a od nového školního roku otevírá na škole nový studijní obor Informační systémy a služby.[Tomáš Milata - ředitel SOAZA] Jak byste představili svou školu studentům, kteří ji neznají?Jsme nejstarší soukromá střední škola v Žilině. Pro scholaris znamená „pro studenty“. V naší škole to znamená, že všechny aktivity musí směřovat k tomu, aby se studentovi studovalo snáze a aby zároveň dosahoval co nejlepších výsledků. Učitelé k nám přicházejí přes náročné výběrové řízení, hodně jsme investovali do vybavení a kultury školního prostředí. Více než o soutěž mezi studenty nám jde o spolupráci a vzájemnou podporu. Věříme také, že více než faktografické znalosti žáci potřebují nabýt klíčových dovedností, jako jsou například schopnost tvořivě řešit zadaný problém, kriticky a analyticky myslet, jasně formulovat a argumentovat své názory a postoje, umět nést zodpovědnost za svou práci. Jelikož většina našich absolventů působí ve službách, snažíme se je vychovat k úctě, slušnosti a altruismu.     Jaké programy bude možné absolvovat na vaší škole?Naše škola poskytuje maturitní vzdělávání ve třech oborech. Obchodní akademie, Management regionálního cestovního ruchu a od 1. 9. 2018 začínáme s oborem Informační systémy a služby. Poslední jmenovaný obor je v jistém smyslu novinkou. Ve spolupráci se 16 IT firmami z regionu a Žilinskou univerzitou jsme se pokusili kreovat obsah tohoto oboru tak, aby odpovídal současným potřebám praxe. Jelikož tento obor je zaměřen primárně na výuku softwaru, bylo nám jasné, že největším problémem bude jeho životnost. Jak zaručit aktuálnost obsahu v nejdynamičtěji se vyvíjející oblasti jako je IT? Naštěstí společnost Learn2Code nadšeně přijala naši nabídku pro spolupráci av současnosti pracujeme na tom, abychom její aktuální obsahy integrovali přímo do našeho vyučování. V čem je vaše škola jiná než jiné střední školy na Slovensku?Velmi se snažíme být živým organismem, který se neuzavírá ve vlastní bublině. Spolupracujeme s mnoha subjekty z praxe. Například naši studenti oboru Obchodní akademie pracují na softwaru firmy KROS, která poskytuje učitelům soustavnou a cílenou podporu. Studenti cestovního ruchu zase absolvují každý rok kurzy animačních aktivit zaměřených na outdoorové aktivity, které nabízí náš region. Kromě lyžování a snowboardingu si vyzkouší rafting, jachting, jízdu na koni a lezení po skalách. Tyto kurzy nám zajišťují naši partneři Ranč u Edyho, Zamkovského chata, Splavování Riecky, Horolezecký klub Rajecké Teplice, Zbojnická chata a mnozí další. Máme akreditovaný kurz Průvodce cestovního ruchu, který je implementován přímo do vyučování a tak si spolu s maturitním vysvědčením naši absolventi odnášejí i průvodcovský průkaz, který jim otevírá dveře do cestovních kanceláří. Modernizace budovy a vybavení pomohla k tomu, že v každé třídě je připojení na net, interaktivní tabule, žáci od školy dostávají vlastní notebook a disponujeme také vlastním e-learningovým prostředím. V maximální možné míře také využíváme příležitostí v rámci programu Erasmus+ av současnosti participujeme až na třech mezinárodních výměnných projektech, díky kterým se naši žáci a učitelé dostávají za hranice Slovenska a přinášejí si cenné nové zkušenosti. Podívejme se do minulosti, řekněte nám, jak jste se dostali k tomu, že budete učit a později vést jako ředitel střední školu?Pedagogickou fakultu jsem si vlastně vybral z nouze. Vzhledem k kádrovému profilu mého otce jsem o studiu na jiném typu vysoké školy před rokem 1989 mohl jen snít. Nakonec mi to sádlo. Učení mě baví dodnes a je pro mě příjemným zpestřením papírové roboty v ředitelně. Mám rád společnost mladých lidí a na rozdíl od mnoha jiných si nemyslím, že dnešní mladá generace je horší, než jsme byli my. Je možná jiná, ale chceme-li si rozumět, je důležité, abychom se poslouchali vzájemně. Dnes už, chválabohu, učení není mentorské poučování studenta, je (mělo by být) spíše společným vzrušujícím hledáním nového. No a ředitelem jsem se stal poté, co jsem vylezl z jámy, kterou jsem kopal pro jeden bratislavský autoservis. Po 11 letech učení jsem musel ze státního školství zutékat, protože jsem se začal dusit. Kyslík mi ubírala nejen všeobecně známá byrokracie, ale i defetismus některých kolegyň, až jsem se lekl, že nakonec vyhořím s nimi. Naštěstí, měl jsem kam ujít - mnoho mých známých, se kterými jsem kdysi lezl po skalách, dělali výškové práce a nabídli mi job. A tak jsem s nimi půl roku visel na laně, spároval paneláky, omýval výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho. myl výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho. myl výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho.[Pan ředitel Milata úřaduje :)] Je obtížné spojit vyučování předmětu a vedení střední školy?Učím 8 hodin týdně a nejraději Dějiny kultury. Mám je raději než Dějepis, protože politické dějiny jsou spíše o destrukci, moci a násilí. Dějiny kultury nás učí, co se lidstvu nebo jeho nejlepším reprezentantům podařilo vytvořit. Dodává mi to optimismus. Nejraději mám, když vidím své studenty tvořit vlastní artefakty. Jakoby se vrátili zpět do dětství tím, že se v nich probudila kreativita a vidím, jakou z toho sami mají radost. Bylo by skvělé, kdyby ředitelé škol měli také více času na kreativitu a nemuseli se tolik věnovat natahování s úředníky, statistikám a jiným podobným „radostem“. Školy mají za cíl připravit mladé lidi, aby se bez problémů umístili na trhu práce nebo pokračovali dále ve studiu na univerzitě. Daří se vám to na Vaší škole?Přibližně 80% našich absolventů dále pokračuje na vysokých školách. Nezaměstnanost se pohybuje od 5 do 10% a velmi to závisí na tom, s jakými výsledky u nás studovali. Od školy se očekává, že připraví absolventy do praxe. OK. Jenže mělo by se očekávat i od studentů, aby v tomto směru se školou spolupracovali. Žák není kámen, který učitel otesá do tvaru dokonalé sochy. Od studenta se oprávněně očekává aktivita. Do jisté míry ho k ní dokážete přimět, ale mnoho závisí na jeho vlastní motivaci. Dobrá škola, podle mě, musí (měla by :-)) vytvořit perfektní podmínky pro studium (vynikající učitele, materiální vybavení, dobrý obsah a zajímavé formy vyučování...), ale svůj kus cesty oproti těmto benefitům musí udělat žák i sám. Bez toho se nesetkáme.    Jak rozvíjet v mladých lidech vášeň pro to, co je baví?Nejprve to, co ho baví, je třeba objevit. Ideální je, když to v sobě objeví student sám. Ostatní je pak vzrušující dobrodružství pro obě strany. Těžší je tu vašeň zažnout, a pokud se to podaří, je to velký pedagogický úspěch. Staré klišé říká, že zapálit někoho může jen ten, kdo sám hoří. Je to ovšem asi opravdu základní předpoklad pro dobrého učitele. Nám se osvědčilo nepodávat studentům vše na stříbrném tácku v hotovém stavu. Moje prezentace jsou plné otázek, na které musí studenti hledat odpovědi sami. Pokud se podaří vzbudit v nich zvědavost, máte napůl vyhráno. Proč jste se rozhodli spolupracovat s Learn2Code při zajišťování studia na škole, čím jsme vás zaujali?S Learn2Code jsem se poprvé setkal na Facebooku prostřednictvím vaší reklamy. Pozorně jsem si následně podíval váš web a oslovili mě dvě věci - jednak nadšení, které z toho všeho vyzařovalo, a bylo jasné, že vás to opravdu baví a jednak neakademický jazyk, kterým vaši lektoři promlouvali klientům. To nebylo „jakože“, ale „opravdu“. Strouhat formu umí dnes kdekdo, ale dělat profesionální práci se svobodomyslnými lidmi, které jste dokázali k sobě přitáhnout z různých pozic a zároveň je přesvědčit, že institucionalizace pod křídly Learn2code je pro ně výhodou a ne vězením, to je něco, co vážně obdivuji . A čemu věřím. Naše první setkání s panem Bednářem mě v této víře jen utvrdilo. Budu rád, pokud při implementaci vašich kurzů do našeho vyučování IT předmětů, budeme i my inspirací pro vás. Co podle vás dokázalo vzbudit ještě větší zájem o studium na SOAZA?Poctivá práce a následně spokojení absolventi. Můžete věšet reklamní bannery, kde jen chcete, pokud nejsou za vámi reálné výsledky a spokojení klienti, dříve či později to budete muset zabalit. V jakékoli oblasti, nejen ve školství. To je normální spravedlnost a tak se mi to líbí. Plánujete ještě nějaké další změny a novinky na škole? Prozraďte našim čtenářům, co chystáte.Pro studenty Informačních systémů a služeb chystáme zcela novou IT laboratoř. Kromě výkonných PC v něm chceme prostřednictvím robotických hraček (např. Lego Boost), šachu, 3D puzzle a dalších podobných pomůcek v žácích zkusit obnovit kreativitu z dětství. Přesvědčit je, že základem každého objevování je hra. Že programování, jak to teprve nedávno řekl kdosi z vaší branže, je forma umění . Že může být zábavné a že to není nuda. Je skvělé, že téměř všude se setkáváme s podporou tohoto záměru a těšíme se z opravdu velkého zájmu ze strany firem přispět ať už sponzorsky, materiálně nebo atraktivní nabídkou praxe pro naše studenty již během studia.

Miro Beka je super chlapík a aktuálně se kromě programování a hudby věnuje také tvorbě kurzů s Learn2Code. Miro řídí náš nový online kurz programování v jazyce Python a proto jsme si připravili tento rozhovor. Čti dál. Na začátek nejprve začněme tvou prací. Co přesně děláš?Standardně se to jmenuje, automatizér testování , nebo anglicky test automation engineer. Za tímto názvem se ale může skrývat spoustu věcí. Já osobně jsem navrhoval a implementoval testovací skripty (například v robot framework), vytváření různých knihoven nebo malých testovacích aplikací, kopec DevOps roboty (linux server, Jenkins CI apod.) a tedy hlavně automatizovat a orchestrovat různé systémy tak, aby spolupracovaly a na konci celého běhu vyhodili nějaký report. Na jakých projektech jsi pracoval?Ještě když jsem byl na stáži, jsem pracoval jako backend developer. Tedy jsem programoval v Ruby on Rails. Když jsem se vrátil zpět na Slovensko, začal jsem pracovat v ESETu už jako automatizér, kde jsme testovali ESET antivirus. Tam bylo několik produktů, myslím že více než 4, které se musely otestovat na všech možných windowsech (xp, vista, 7, 8, 10), takže tam jsme ušetřili spoustu manuálního testování. Nakonec jsem pracoval v Kistleru, kde jsme testovali více hardwarových věcí a docela dost low level. Také jsem zde získal kopec DevOps zkušeností.[Miro se kromě programování intenzivně věnuje také hudbě] A jak jsi k programování a Pythonu vůbec dostal?Programovat jsem začal už na střední škole. Měl jsem na výběr informatickou nebo normální třídu a jelikož jsem si rád hrál PC hry, tak jsem šel do informatické. Tam jsem začal drtit turbo pascal a už jsem byl jasný. S pythonem jsem se setkal až na výšce, dokonce až tak ke konci. Začal jsem v něm programovat svou diplomovou práci. Hodně jsem se tehdy naučil. Hlavně, jak věci nedělat. Proč ses rozhodl dělat lektora v Learn2Code?Rád předávám své znalosti dál. Navíc se rád vrtám ve věcech a poté co se něco naučím tou těžší cestou, tak mám chuť předat to dál. Dokonce jsem byl i 2x jako spiker na Pycon.sk . Navíc, chce-li člověk něco vysvětlit, někdy zjistí, že tomu až tak nerozumí. Takže je to pro mě i forma učení. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Já si myslím, že programování je jistá forma umění. Člověk stojí před nějakým „problémem“ a musí vymyslet (naprogramovat) řešení. Mně osobně se moc líbí minimalistické umění, jednoduché, ale výrazné tvary. To se snažím uplatnit i při programování. Snažím se, aby řešení bylo co nejjednodušší a přímočaré. Takže asi tě zklamu, ale neznám žádné zaručené triky. Každé nové dílo je unikát.[Miro je basák a zpěvák v kapele Mofokiller] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty?Dovolím si nesouhlasit. Je pravda, že technologie rychle postupují, ale někde na pozadí člověk může zpozorovat jistá univerzální pravidla. Pokud je člověk začne vidět a porozumí jim, nebude se muset prohrabovat všem těm smogům informací. Takže moc se tímto nezahlcuji. Samozřejmě, i já si ráno u kávy skočím rekreačně něco přečíst na hacker news . Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Jelikož automatizování je velmi pestrá práce, nejraději mám nové úkoly, které je třeba nějak vyřešit. Třeba otestovat takovou funkcionalitu, nebo třeba vymyslet jak pozapojovat nějaké senzory, aby to automaticky fičelo. No prostě každý nový úkol je pro mě zábava, kde můžu být kreativní. Musím se ale přiznat, že poté co už je vše vymyšleno, mé nadšení rychle opadne. Ale vždy se přes to nějak překousám. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti v programování, ale chtěli by začít?Všem bych určitě poradil, aby se to naučili. Dokonce, ani ne proto, aby se tím mohli živit. Programovací jazyk je způsob, jakým komunikujeme s počítači, je to jazyk budoucnosti. Již nyní počítače používáme na všechno možné. V budoucnu toho bude ještě více. Navíc programování vůbec není tak komplikované. Dovolím si doporučit jednu knížku všem, kteří by rádi chtěli programovat nebo alespoň zkusit programovat. Prvních 20 hodin od Joshe Kaufmana. Autor vůbec neumí programovat a v jedné kapitole ukáže, jak se za 20 hodin naučí naprogramovat vlastní web v Ruby on Rails. V čem vidíš výhodu své práce? Je v něčem výhodnější než jiná zaměstnání?Programování je skvělé řemeslo. Dokážu se s ním snadno uživit, nejsem limitován lokalitou. Můžu cestovat po světě a zároveň pracovat na notebooku. Určitě se vyplatí investovat do studia programování. Člověk tím získá nepoměrně více benefitů, než tomu musí obětovat. Proč sis zvolil Python jako programovací jazyk?Já jsem si nezvolil Python… Python si zvolil mě :D Upřímně, už si nepamatuji. Asi jsem řešil nějaké úkoly na výšce a potřeboval jsem něco praktického, v čem rychle nakódim věci. Narazil jsem na python a od té doby jsem mu (skoro) věrný. Jaké máš plány do budoucna?Momentálně mým jediným plánem je nemít plány do budoucnosti. Opustil jsem pohodlí kanceláře, abych se mohl věnovat své kapele ( Mofokiller ) a hudbě obecně. Rád bych spojil své znalosti o kompjutrech a využil jich co nejvíce v muzice. Účty stále platím pomocí programování. Čili je to vskutku skvělé řemeslo. Mohu poznávat svět a zároveň neumřít hlady. Nejblíže mě čekají asi další kurzy pro Learn2Code , chtěl bych se podílet na vývoji počítačové hry ai letos se pokusím dostat na Pycon.sk s něčím zajímavým. Krátký odkaz všem čtenářům na závěrVšechny pozdravuji a přeji jim mnoho trpělivosti a radosti při programování![Mofokiller v kompletním složení]

Martin Briatka je úspěšný softwarový inženýr, který už má něco za sebou a určitě i něco před sebou. Nejnovější například prezenční kurz Web Developer v Bratislavě. Martin je totiž náš nový lektor, kterého vám chci představit. Ve světě programátorů je jako ryba ve vodě, programování je prostě jeho život. Na jeho kurzu Tě naučí všechno ai něco víc – jak sám říká, naučí Tě to, co žádná kniha – případy z reálného života programátora. Jak ses dostal k programování? Co tě k tomu vedlo? K počítačům mám blízko už od dětství. Co si pamatuji, vždy jsme měli doma nějaký počítač, i když ještě nebyly tak rozšířeny jako dnes. S IT gramotností jsem tedy problém nikdy neměl. Co se programování týče, to si pamatuji přesně, když jsem doma objevil vytištěný tutoriál pro programování web aplikací v PHP. Bylo to na konci devátého ročníku ZŠ. Dodnes si pamatuji, s jakým úžasem a zatajeným dechem jsem to četl. Otevíral se mi nový svět možností, svět programování a mě to fascinovalo.   Čím se přesně zabýváš? Momentálně věnuji 150 procent pracovní doby slovenské firmě GreenWay, kde působím jako šéf IT oddělení. Nejsme softwarová společnost, spíše developerská. Budujeme infrastrukturu nabíjecích stanic pro elektromobily a poskytujeme služby nabíjení ve střední a východní Evropě. Pro mě, jako IT člověka, je tato práce mnohem náročnější než práce například programátora v softwarové firmě, protože musím ovládat a umět se vyjádřit k celému rozsahu IT oblastí. Kdo studoval na vysoké škole informatiku, ví, o čem mluvím. Programování je jen malá podmnožina, což musí informatik ovládat. Jelikož naše oblast podnikání přesahuje hranice Slovenska, vyžaduje se znalost business angličtiny na písemné i hovorové úrovni. [Image] [V pracovním nasazení - Martin (vlevo).] Jak se může někdo stát dobrým programátorem? Co potřebuje vědět a co všechno pro to musí udělat?Řekl bych, že programátoři jsou lidé s určitými společnými vlastnostmi. Na první místo bych určitě dal zvědavost a optimismus. Totiž správný programátor věří, že na každý problém existuje řešení a čím více se problém jeví jako náročný, tím je pro něj zajímavější. Na druhé místo dávám (alespoň částečný) introvertismus. Protože k dosažení cíle (rozuměj návrh, analýzu, implementaci a testování aplikace nebo její části) musí programátor pracovat sám, aniž by upadal do spánku nebo hůře, do deprese.  Takže k Tvé otázce, chce-li se někdo stát dobrým programátorem, je dobré, má-li výše popsané vlastnosti a musí ho to především bavit. A to, jestli někoho baví programování, je podle mě jen otázkou učení. Nejlepší je, stejně jako u čehokoliv jiného, ​​pokud máš k dispozici dobrého lektora. S lektorem se učíš mnohem rychleji a zábavnou formou. Umí Ti ukázat věci z praxe a říct zajímavosti ze světa programování, o kterých se v tutoriálech na internetu určitě nedozvíš.  A co bys poradil těm, kteří nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít? Vlastně to samé, co jsem již zmiňoval. Nejlepší je mít dobrého lektora, se kterým jde všechno snáze a rychleji. Neříkám, že to musím být právě já 😊. Samozřejmě se stává, že na kurz přijde člověk, který nemá absolutně žádné zkušenosti a tedy neví, co ho čeká. V takovém případě se může stát, že jednoduše zjistí, že to pro něj není to pravé. Což je ale také super, protože jinak by možná zabil mnohem větší čas samostudiem a zjistil by to samé. A ještě jedna důležitá věc, nepřehánět to! Hlava člověka nevydrží dlouhodobou mentální zátěž, proto je třeba práci za PC poctivě střídat s pohybovými aktivitami, ideálně v lese nebo na výletě. [Image] [Pro Martina je odpočinek velmi důležitý. Hodiny strávené za PC střídá s různými pohybovými aktivitami.] Sleduješ například aktuální trendy, inovace? Máš nějaký vzor z této oblasti, který sleduješ a možná se něco od něho učíš?Řeknu pravdu, že ne. V záložkách prohlížeče mám samozřejmě uložených spoustu zdrojů na různé zajímavé články k programování. Většinou jsou to praktické tipy a návody, jak řešit nestandardní situace, které se mi líbily a chtěl jsem si je uložit. Já vlastně ani nemám čas na to, abych si četl o novinkách a trendech. V praxi se mi osvědčilo, že každá novinka nebo zajímavost, která stojí za povšimnutí, se ke mně dostane, aniž bych ji vyhledával. Vzorů mám hned několik, jsou to živí lidé, které osobně znám a naučili mě hodně. Například to, jak efektivně přemýšlet při hledání chyby v systému, který se za hodinu předává zákazníkovi. Inspirativním vzorem se snažím být i já pro své studenty.  V Learn2Code děláš lektora. Trošku nám představ, o co jde? V mém případě se jedná o prezenční kurz s názvem Web Developer o délce 12 týdnů. Kurzy bývají dvakrát týdně po tři hodiny. Kurz je určen pro zájemce o programování, kteří již mají základy tvorby web stránek zvládnuté. Pod základy rozuměj HTML a CSS. A samozřejmě nesmí chybět chuť učit se.  Proč ses rozhodl pro Learn2Code? Důvodů je určitě několik. Learn2Code už má své jméno, nezačíná od zelené louky. Má výborné prostory pro výuku av neposlední řadě, zakladatelé Rado a Marián jsou mně sympatičtí lidé, kteří pracují i ​​na neziskových vzdělávacích projektech a stále vymýšlejí něco nového.  Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději? Na své práci mám nejraději to, že je pestrá. Myslím si, že žádné dva tasky nejsou úplně stejné. Nejraději mám to, když se podaří úspěšně ukončit nějaký projekt (nebo jeho část) a dostaví se ten dobrý pocit z dokončené práce, který člověku dodá energii a nadšení do nové. Z práce programátora mám nejraději asi analýzu zadání/problému a návrh řešení.  Jak hodnotíš programátory na Slovensku? Je jich dost? A jací jsou z profesionálního hlediska? U nás máme spoustu šikovných lidí, kteří umí přemýšlet a umí tvořit. Programování je tvůrčí činnost a jako taková vyžaduje tvořivé prostředí. To znamená, že nestačí člověka posadit za stůl s počítačem a naházet mu tasky do Jiry. Třeba si ho hýčkat, udělat mu čisté, kreativní prostředí, vymýšlet nápadité benefity, poskytnout mu technologické hračky, atp. Zaměstnavatelé to nemají rádi, ale je tomu tak. Programování není práce na výrobní lince. No a tady se dostávám k tomu, že programátorů je u nás velmi málo a ještě méně těch dobrých. Zaměstnanci fluktuují, protože cítí, že chtějí něco víc. Je to téma na déle, nerad bych to teď rozebíral do hloubky, doufám ale, že podstatu jsem vystihl.  Máš plány do budoucna, čeho bys chtěl ještě dosáhnout? Mým jediným plánem je být dnes lepší, než jsem byl včera. Alespoň o kousek, alespoň se o to snažit. Učit se nové věci a nikdy si neříkat, že jsem v něčem už dost dobrý. Svoji práci se vždy snažím vnímat jako své hobby. A své hobby nepokládáme za práci, že.  Martine, děkuji Ti za rozhovor.