Náš blog

Tímto článkem bych vám chtěl představit zajímavé tipy a triky v jazyce C++, které byste mohli použít ve vašem kódu. Jsou velmi jednoduché, protože jsou určeny pro začátečníky. Navíc bych vás chtěl upozornit na některé často se opakující chyby, které se ve vašem kódu mohou na začátku vyskytovat. Nejedná se o chybu v pravém slova smyslu, tedy ne takovou, po které by byl váš kód nepřeložitelný, spíše se jedná o obroušení vašeho programátorského stylu, či vytvoření takového kódu, který bude rychle vykonáván. Poslední zmíněnou vlastnost dosáhnete s C++ snadno, protože kódy, které navrhnete v C++ se provedou mnohem rychleji než ty, které navrhnete v jiných jazycích. Umím programovat ve více jazycích a proto to mám skutečně odzkoušené. Pamatujte, že C++ to však neprovede za vás, protože i tam lze vytvořit velmi špatný kód. Záměrně se použil termín špatný, ačkoli není odborný. Myslím tím kód, ve kterém špatným stylem a technikou nedosáhnete požadavků, které se na kód kladou. Příkladem může být právě rychlost provádění spustitelného kódu, jeho přehlednost či snadná udržovatelnost. V následujících řádcích vám to na pár příkladech ozřejmím. Příklady tipů, triků a chybJistě jste se již v programování pokoušeli naprogramovat jednoduché matematické operace. Mějme tedy následující kód: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nejprve bych se vás chtěl zeptat, jestli se vám takto napsaný kód na první pohled líbí. Myslím tím po koncepční stránce. První chybou je, že začínající programátoři neodsazují bloky kódu. Tak například tento kód by se dal pěkně odsadit pomocí následujících pravidel. Oddělte direktivy preprocesoru od hlavičky funkci main(). Oddělte deklarace a definice proměnných od zbytku kódu. Někdy, když budete používat mnoho proměnných, můžete také jednotlivé deklarace proměnných uspořádat do logických celků. Můžete vytvořit bloky kódu podle typu proměnné. Navíc jazyk C++ vám umožňuje deklarovat a inicializovat proměnnou na místě, kde to skutečně potřebujete, tedy předtím, než ji použijete. Dále, v tomto kódu oddělte nosnou část kódu a to vytvořte blok kódu, kde se provádějí jednotlivé matematické operace. Nakonec, oddělte zápis na obrazovku a také načtení ze vstupu klávesnice. Potom už jen oddělíte klíčové slovo return s jeho návratovou hodnotou. Po zmíněných úpravách vám vznikne čitelný kód, který vypadá následovně: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Když se dále podíváme na kód, můžeme některé deklarace umístit na jeden řádek. Konkrétní provedení nechám na vás, ale já bych doporučoval deklarovat na jednom řádku proměnné, které se neinicializují hned na začátku současně s deklarací. Na druhý řádek bych umístil proměnné, které se inicializují současně s deklarací. Takto získáte ještě větší přehled v kódu a ušetříte 4 řádky kódu. Kód bude vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int a, c, g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nyní přejdeme ke zmiňované rychlosti. Je mi jasné, že při tak krátkém kódu ušetříme relativně málo času, ale kdyby se nosná část kódu, tedy tři matematické operace s přiřazováním, prováděly v cyklu například. 1 000 000 krát, viděli byste zaručeně rozdíl. V uvedeném příkladu není nutné použít 7 proměnných a výsledek vyhodnocovat na třikrát. Výsledky b + c a e - f se vynásobí a přiřadí do další proměnné. Tak, jak to je naprogramováno, je to zbytečné. Zkuste vše vyhodnotit jako jeden výraz a přiřadit na jednom řádku. Vznikne nám kód, který bude mít o dva řádky méně a bude provádět totéž. A v čem je vlastně problém. No v operátoru přiřazení. Tato operace je příliš časově náročná. V podstatě se musí přesunout hodnota proměnné uložená na jednom paměťovém místě do paměťového místa, které je určeno pro jinou proměnnou. A po kurzu už víte, že počítač zná jen 0 a 1. Organizačně existuje nejméně jeden bajt. Nezmiňoval jsem sice, co je zásobník, ale když se pohybujeme v jeho paměti, trvá to ještě déle. Vraťme se ale zpět, po úpravě bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; g = (b + c) * (e - f); std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; } A pojďme ještě dál. K čemu vůbec v tomto kódu používáme proměnné, když je nenačítáme ze vstupu. Výsledek kombinace matematických operací můžeme přece zapsat rovnou na obrazovku, aniž bychom hodnoty přiřazovali do proměnných. Odstraníme tím i deklarace. Po konečné úpravě, bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { std::cout << "res = " << (-1 + 4) * (2 - 3) << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Závěrem bych tedy znovu chtěl zdůraznit, jak jsou programátorský styl a technika důležité. Vidíte, že z 18 řádkového kódu, který jsme získali odsazením původního kódu, nám po několika úpravách zůstal kód, který má 8 řádků. A tento kód, ačkoli je malý, je laicky řečeno, pěkný. To znamená, že se jeho spustitelný kód provede rychle, je přehledný a snadno udržovatelný. Autorem blogu je Marek Šurka, který má na Learn2Code online kurz C++ pro začátečníky.

V tomto a v následujících článcích se podíváme na zoubek lambda výrazem. Budeme si je vysvětlovat zcela dopodrobna, abychom je pochopili a využívali. Obsahově se zaměříme na tyto oblasti: 1. porozumění lambda výrazům, 2. použití lambda výrazů, 3. funkcionální rozhraní (functional intefaces), 4. reference metod (method references), 5. vylepšení na kolekcích. Proč použít lambda výrazy? Řekneme si pár odrážek, proč je používat. • povoluje použít takzvané funkcionální programování, což je dosud něco, řekl bych divné, protože Java je objektově orientovaný jazyk, • zpřehledňují kód, lepší čitelnost v některých případech, kde bychom použili několik zbytečných řádků, abychom napsali totéž. Možná se zamýšlíš, proč používat funkcionální programování v jazyce, který je objektově orientovaný. Už není OOP tak dobré? Už zanikne? Ne, nezanikne a java je a myslím si, že pořád bude objektově orientovaný jazyk. Toto funkcionální programování ber jen jako další nástroj, který jako vývojář máš ve své ruce. U OOP jsou vývojáři zvyklí přemýšlet v podstatných jménech, v objektech, ve třídách. Například Pes štěká. Štěkání je součástí Psa. Tím pádem metoda, která bude zajišťovat psí štěkání, je součástí třídy Pes. Někdy ale potřebuji kus kódu, metodu – nebo jinak řečeno funkci, která nepatří do žádné třídy speciální. Podsunutí chování do metodyUvažuj nad tím, že máš metodu, která na konzoli vypíše nějaký text. Například staré známé Hello World. Pro tento účel bychom si vytvořili třídu, které by byla metoda pro vypsání Hello Word. Tuto metodu bychom pak vypsali na konzoli v main metodě. Příklad v idea Lambda2. Naším úkolem bude nyní předělat tento kód tak, abych dané metodě podsunul chování a uvnitř té metody se jen provede to chování. Ukažme si na příkladu. Takže jsme udělali, co jsme chtěli. Do metody jsme podsunuli chování jako argument a poté jsme jej provedli. Ale ne tak přesně. Do metody jsme podsunuli něco, co má v sobě chování. Podsunuli jsme implementaci rozhraní, která má v sobě metodu, která provede očekávané chování. Právě tomuto chtějí lambda výrazy zabránit. Chtějí zabránit tomu, abychom podsouvali objekty, ale chtějí, abychom podsouvali funkce. Namísto tohoto: public void printHelloWord(IHelloWord helloWord){ helloWord.sayHello(); } chceme do metody vložit nějakou akci, nějakou funkci. Tento přístup umožňuje chovat se k funkcím jako k hodnotám. public void printHelloWord(funkcia){ funkcia(); } Pokud napíšu String jméno = “Jaro”; tak jsem hodnotu Jaro přidělil do proměnné jméno. Nyní jsme ale nastínili, že do nějaké proměnné bychom chtěli vložit blok kódu, který prezentuje naši funkci. Takže blok kód by se stal hodnotou a ta by se dala vložit do proměnné. Takže tam, kde používám danou proměnnou, tak tam používám i danou funkci, která je v ní. Pro představivost, chceme dosáhnout tohoto: premennaSFunkciou = public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls"); } Toto je možné pomocí lambda výrazů. Nejprve se ale podívejme na tento kus kódu a řekněme si, co nepotřebujeme: • public – označuje mi, jestli je něco veřejně dostupné mimo třídu, dává smysl v kontextu třídy, tady ale přidělujeme do proměnné, tak to nepotřebujeme, neboť funkce je dostupná tomu, kdo pracuje s danou proměnnou. premennaSFunkciou = void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls"); } • název sayHello = pokud přistupujeme k hodnotě, která je v proměnné, tak k ní přistupujme názvem proměnné, v našem případě je název proměnné proměnnou SFunkcí, takže ani druhé jméno nepotřebujeme. premennaSFunkciou = void () { System.out.println("HelloWord impls"); } • typ návratové hodnoty – při psaní lambda výrazů nemusím psát, jaký je návratový typ, překladač ví, podle nitra metody, co se vrací. premennaSFunkciou = () { System.out.println("HelloWord impls"); } Toto ale ještě není lambda výraz. Pokud napíšu šipku (pomlčka - a znaménko větší >) mezi závorky a blok kódu, tak tehdy jsme vytvořili labmda výraz. premennaSFunkciou = () -> { System.out.println("HelloWord impls"); } Pokud metoda obsahuje jen jeden řádek, tedy ne více řádků, tak lze dále upravit tento výraz a to tak, že odstraníme složené závorky. Pokud je více řádků, tak složené závorky ponecháme. premennaSFunkciou = () -> System.out.println("HelloWord impls"); Teď si už umíme představit, udělat, to, že pošleme funkci jako parametr metody a uvnitř spustíme danou funkci. public void printHelloWord(------){ -----(); }Do metody můžeme vložit jako argument při volání metody přímo lambda výraz. printHelloWord(() -> System.out.println("HelloWord impls")){ PříkladyNapiš metodu, která vezme jako parametr číslo a vynásobí ho 5ti.nasobokPiatichFunkcia = public int nasobokPiatich(int i){ return i*5; }Přepíšeme to na lambda výraz, vyškrtám všechno, co nepotřebuji. Tedy název, návratovou hodnotu a modifikátor přístupu. nasobokPiatichFunkcia = (int i){ return i*5; }Napíšeme tam šipku a jelikož řádek je tam jen jeden, tak umíme odmazat kudrnaté závorky. nasobokPiatichFunkcia = (int i) -> return i*5;Tady máme další pomůcku, nebo možnost škrtat. Jelikož java kompilátor zná vnitřek metody a ví, co má vrátit, můžu vymazat i return. nasobokPiatichFunkcia = (int i) -> i*5;Když máme jednořádkový lambda výraz bez složených závorek, tak je nezbytné nepoužívat return. SčítáníscitaniFunkce = (int a, int b) -> a+b;  OdčítáníodcitaniFunkce = (int a, int b) -> a-b; Bezpečné děleníbezpecneDelenieFunkcia = (int a, int b) -> { if(b==0) { return 0 ; } return a/b; };Spojení řetězcůstringJoin = (String x, String y) -> x.concat(y);  Stále jsme v Javě. Tedy v typovém jazyce. Jaké jsou typy těchto proměnných, které v sobě drží lambda výrazy? Video:Pokud tě více baví poslouchat a dívat, tak si můžeš prohlédnout sérii videí o lambda výrazech v kurzu Java pro pokročilé. ZáverPokud by ses chtěl dozvědět o Javě víc nebo jsi nepochopil všechno, tak jsem i pro tebe připravil online kurzy o Javě na https://skillmea.sk. Pokud se chceš o mně dozvědět více, tak klikej na jaroslavbeno.sk nebo mě sleduj na sociálních sítích – youtube, facebook, instagram, linkedin.  Zakomponuji i malou reklamu. Ve spolupráci s tvůrci židle Neseda.com ti nabízím s kódem/kuponem JaroslavBeno 10% slevu (aplikovatelná i na zlevněnou židli). Já jsem Jaro a my se vidíme, slyšíme-li Bůh dá příště. Čaves.

Práce v grafických programech se někdy podobá cirkusovému chaosu. Ikonky, záložky, nekonečný počet nástrojů, pluginů. Víme, je obtížné se v tom zorientovat. Proto jsme pro tebe ve spolupráci s lektory vybrali tipy, které i nám usnadňují život a hlavně šetří čas. Konkrétně se podíváme na programy Sketch, Adobe Photoshop, Illustrator a inDesign. Sketch Sketch je profesionální ilustrační program pro práci s vektorovou grafikou, který je dostupný pro uživatele Mac OS X. Sketch je intuitivní a uživatelsky nenáročný, jeho zvládnutí na profi úrovni spočívá zejména v malých tricích. Zde jsou některé z nich. [Image] • Rotate copies (rotování kopií)             Nástroj Rotate Copies ti umožní rotovat kopie určité vrstvy kolem konkrétního bodu. Vezmi si třeba květinu. Stačí vytvořit jeden okvětní lístek a desítky jeho kopií můžeš rotovat kolem středu. Voila. Tento nástroj se standardně nenachází v panelu nástrojů, ale můžeš si jej přidat přes control-click a „Customize toolbar“, případně v menu přes Layer > Path > Rotate Copies. • Convert to outlines (převést na obrysy) Jak a kdy převést text na obrysy je nezbytnou znalostí z hlediska vektorové kresby. Fonty totiž dokážou nadělat při tisku spoustu problémů. Na druhé straně, pokud se rozhodneš převést text na obrysy, text se stane grafikou a po konverzi jej již nebude možné upravit. Pro konverzi textu na obrysy zvol v menu Layer > Convert to Outlines (prípadně stlač Shift-Command-O). • Obnovení ztracených dat Mac má skvělou funkci, která je kompatibilní i se Sketchem. Můžeš si tak prohlédnout historii souboru a obnovit ztracená data přes File > Revert To > Browse All Versions. • Vnoření symbolů Vnořený symbol můžeš vytvořit tak, že instanci (kopii) symbolu umístíš do jiného symbolu na stránku symbolů. Při provedení změny rodičovského symbolu se změní všechny jeho instance, bez ohledu na to, zda jsou součástí jiného symbolu, nebo ne. Neexistuje limit na to, jak hluboko lze symbol vnořit, symbol však nesmí obsahovat instanci sebe sama. • Sdílení souborů přes appky (například Slack) Jednoduše sdílej soubory přes appku tak, že potáhneš vybraný file ze sekce Export - file a vložíš na plochu vybrané appky. • Export Presets Tímto nástrojem ušetříš nesmírně mnoho času, můžeš si totiž kopírovat prvky ze svého designu. Vytvoření jednotlivých presets provedeš pomocí Presets preference panel. • Klávesové zkratky Přehled všech užitečných klávesových zkratek najdeš zde! • Pluginy  Užitečné pluginy jsou Stark pro kontrolu kontrastu, Runner pro rychlejší přístup k funkcím  a Rename it + Styles Generator pro stavbu knihoven. Adobe Photoshop Photoshop je velmi oblíbeným nástrojem v oblasti úpravy fotografií a grafiky. Máš už v malíčku všechna jeho zákoutí? [Image] • Kopírování barvy z jakéhokoli obrázku, vzoru a podobně. Pomocí nástroje Eyedropper tool máš možnost vybrat barvu ze zdroje mimo prostředí photoshopu a palety barev. Jednoduše klikni a podrž nástroj kapadlo a se stlačeným tlačítkem přejdi na vybranou stránku nebo obrázek. Namiř kurzor na plochu s barvou, uvolni myš a máš k dispozici novou zadefinovou barvu. • Změna velikosti (a tvrdosti) štětce Asi tě zdržuje neustále měnit velikost a tvrdost štětce pomocí nástrojové lišty. Zejména při úpravách jako je retuš či práce s maskami oceníš klávesovou zkratku Alt+pravé tlačítko myši (Ctrl+Alt+levé tlačítko na Mac). Stačí podržet tlačítko myši a při pohybu vpravo-vlevo můžeš měnit velikost štětce, při pohybu nahoru-dolů zase jeho tvrdost. • Změna prolínacích módů (blend modes) Práce s prolínacími módy je vždy tak trochu experimentováním, výsledek je totiž obtížné odhadnout. Ty se však nechceš zdržovat dlouho, čeká tě spousta další práce, proto by sis měl osvojit zajímavou zkratku Shift+plus. Tato zkratka slouží k rychlému testování efektů na fotce. • Izolace konkrétní vrsty Někdy může projekt obsahovat tolik vrstev, že se zdá nemožné zobrazit jen jednu konkrétní. Tehdy stačí jednoduše podržet Alt (Option na Mac) a klepnout na ikonku oka na vybrané vrstvě. • Bird's-eye-view Tato funkce ti umožní snadno se orientovat v jednotlivých částech obrázku při detailním přiblížení. Pokud jsi právě použil zoom a chceš přejít na jinou část, aniž bys musel view zmenšovat, klikni a podrž H a potom levé tlačítko myši. Nyní pohybuj kurzorem myši a přejdi na požadovanou oblast. Uvolněním tlačítka myši se vrátíš ke standardnímu náhledu. • Exportování všech vrstev do jedné Potřebuješ exportovat všechny vrstvy do jedné? I na to známe zkratku. Pomocí Control+Shift+Alt+E. (Command+Shift+Option+E pro Mac) spojíš všechny vrstvy do jedné. • Přehled klávesových zkratek[Zdroj: www.digitalsynopsis.com] • Užitečné pluginy Pokud jsi designér, nebo grafik, určitě oceníš plugin RH Hover Color Picker. Nabízí přehlednou práci s barvami a moderní rozhraní, které konečně nevypadá jako palubní deska v letadle. Kopec efektů a filtrů ti umožní ON1 Effects, obrázky zase získáš prostřednictvím pluginu Pexels nebo Shutterstock.   Adobe Illustrator Illustrator je velmi oblíbený pro své široké využití, vytvoříš v něm vše od firemního loga, webových ikon až po knižní ilustrace. Pokud si chceš osvojit užitečné tipy a triky pro práci s ním, jsi na správném místě. [Image] • Výběr podobných objektů Pokud už v Illustratore kreslíš složitější tvary, je užitečné se naučit, jak vyhledat podobné objekty. Pokud například chceme změnit vlastnosti více objektem, nemusíme pracné objekty vyhledávat, navíc mohou být částečně zakryty jinými objekty. Stačí vybrat vybrat jeden z objektů, přejít na Select>Same a vybrat požadované kritérium vyhledávání objektů (například Fill Colour). Všechny objekty s požadovanou barvou výplně pak systém vybere a změní pomocí vzorníku barev. • Nauč se správně používat Pen Tool Zvládnutí tohoto nástroje v Illustratori by mělo být tvým prvním krokem. Není to žádné umění a pomocí nástroje Pen Tool získáš větší kontrolu nad tím, co vytváříš. Výhodou je i jeho univerzální použití, jelikož například ve všech Adobe programech funguje stejně. • Použití Pathfinder k vytvoření komplexních tvarů Po zvládnutí Pen Tool by si měl zaměřit pozornost i na nástroj Pathfinder. Pathfinder umožňuje kombinovat objekty do nových tvarů. Můžete například vrstvit jednoduché tvary a poté pomocí ukazatele pohybu je transformovat na jednotnější, složitější tvar. Existuje několik tutoriálů k použití Pathfinder k transformaci základních tvarů na některá úžasná umělecká díla. • Vyrob si vlastní štětce Ilustrátor milujeme, ale je zapotřebí si v něm vytvořit vlastní prostor. Ne všechny jeho základní funkce jsou pro vytvoření vlastní grafiky dostačující. To platí například io štětcích. V Adobe Illustrator existují 4 základní druhy štětců: kaligrafické, rozptylové, umělecké a vzorkové. Ty máš ale možnost přidat si své vlastní. Vyber si všechny tvary, ze kterých chceš udělat štětec. V paletě štětců klikni na malou šipku vlevo vyber "new brush". • Použi Color CC Pokud chceš, aby tvé ilustrace vypadaly profesionálně, měly by obsahovat kombinace barev, které oku lahodí. To je ne vždy jednoduché a pokud nechceš ztrácet čas jejich porovnáváním, určitě využij Color CC. Tento nástroj ti umožní vybrat pěkné, vkusné kombinace barev, navíc jejich přidáním do palety barev budeš mít hned po ruce. • Přehled základních klávesových zkratek[Zdroj: www.digitalsynopsis.com] • Užitečné pluginy Převezmi kontrolu nad svými vektory pomocí VectorScribe v3, kterou tvůrci popisují jako vektorový švýcarský nůž. Pokud si začínající designér, který se chce ponořit do světa 3D grafiky, určitě neobejde plugin Cineware, efektní je i Gold Rush a Phantasm v3. Adobe InDesign Podobně jako Illustrator, je InDesign založen na vektorové grafice. Poskytuje prostor, ve kterém můžeš spojit všechny své ilustrace a grafiku (např. z Photoshopu, Illustratoru) a vytvořit si vlastní interaktivní dokumenty pro web, tisk, mobilní zařízení a podobně. A jaké triky by sis měl osvojit v InDesignu? [Image] • Vytvoření více objektů stejné velikosti Pokud chceš vytvořit více objektů stejné velikosti, nastav potřebnou šířku a výšku jednoho objektu. Potom je už jen třeba vybrat zbývající objekty a zvolit Object> Transform Again> Transform Sequence Again Individually. • Matematické funkce v panelu nástrojů řekněme, že máš obrázek v rámu a chceš ho zvětšit o 1“, protože by tak pravděpodobně vypadal lépe. V panelu nástrojů, konkrétně ve Width field napiš 1 hned vedle stávající hodnoty. Stiskni Tab a InDesign udělá ostatní za tebe. Rovněž můžeš použít i funkce odčítání (-), násobení (*) a dělení (/). • Používej vyplnění zástupným textem. Lorem Ipsum ti určitě nemusím představovat. V InDesignu nám může posloužit jako zástupný text (pravé tlačítko > Vyplnit zástupným textem) v návrzích, kde tento text použijeme pro lepší představu finálního návrhu. • Přizpůsobení rámu (frame fitting) Pokud chceš přizpůsobit rám grafice uvnitř něj, je zapotřebí dvojitý klik na roh rámu. Nebo zmáčkni Cmd-Opt-C (Mac) / Ctrl-Alt-C (PC). • Vkládání více obrázek pomocí Adobe Bridge (multiplace from Bridge) Sice pro vložení obrázku můžeš použít File>Place, případně přetáhnout požadovaný obrázek na plochu InDesign, je však určitě jednodušší vkládat více obrázků najednou. Otevři Adobe Bridge, vyber si obrázky, které chceš použít ve svém layoutu a zvol File>Place>In InDesign. Tím se automaticky přepneš do InDesign, pomocí kláves se šipkami můžeš procházet obrázky v kurzoru a jednoduše je klepnutím umístit. Pro úpravu můžeš využít Object>Fitting. • Aplikování efektu z jednoho objektu na jiný Podařilo se ti vytvořit skvělý efekt, který bys chtěl aplikovat na další objekty? V tom případě vyber objekt s požadovaným formátováním a potáhni ikonu “FX” z panelu efektů na objekt, na který chceš formátování aplikovat. V případě, že chceš vymazat všechny efekty z objektu, zvol „clear effects“ z Effects okna v paneli nástrojov.  • Klávesové zkratky Přehled všech užitečných klávesových zkratek najdeš zde! • Užitečné pluginy Aquafadas AVE ti usnadní digitální publikování - od návrhu po distribuci obsahu, jeho přizpůsobení různým platformám. Placený plugin Active Tables ti do InDesign přinese Excel, díky PDF2Id zase budeš moci importovat PDF soubory a konvertovat na editovatelný formát.   Práce v uvedených softwarech je velmi obsáhlá a komplexní, snažili jsme se ti uvést alespoň několik „hacků“ pro zjednodušení a urychlení práce. Pokud bys chtěl přispět nějakými ověřenými triky, poděl se o ně v komentáři! Zaujalo tě téma grafiky a designu? Na Learn2code jsme pro tebe připravili nabídku online kurzů grafiky, ze kterých si vybereš svůj ušitý na míru.

Zajímá tě, jaké změny se udály v Java 10 a 11? Čti článek a vše podstatné se dozvíš. Java 10VarOd verze 10 je dostupná možnost nespecifikovat typy proměnných pro lokální proměnné, pokud je umí kompilátor zjistit z pravé strany. Namísto napsání typu stačí napsat nespecifikovaný typ a to var. var list = new ArrayList<String>(); Kompilátor umí zjistit, jakého typu je dopis a tedy nelze přidávat čísla do dopisu, ale pouze String. var list = new ArrayList<String>(); list.add("Jaro");Var se nebere jako klíčové slovo, ale jako nespecifikovaný typ. Tedy nemůžeme vytvořit třídy s názvem var, ale lze vytvořit metodu s názvem var. //error String return(){ return ""; } //ok String var(){ return ""; }Nová metoda na kolekcíchU kolekcí přibyla metoda copyOf, která zkopíruje jednu kolekci do druhé. List<String> list = List.of("Jaro", "Fero", "Duro"); Set<String> set = Set.copyOf(list); List<String> listCopy = List.copyOf(set); Map<Integer,String> map = Map.of(1,"Jaro",2,"Fero"); Map<Integer,String> map2 = Map.copyOf(map);Java 11Var v lambda výrazechLambda výrazy podporují typ inferenci, což znamená, že pokud používáš proměnnou v lambda výrazu, tak java kompilátor umí zjistit, jakého je typu a nemusíme typ zadefinovat. list.stream() .map(s -> s.toLowerCase()+".") .collect(Collectors.toList());V předchozích verzích jevy jsme nedokázali psát anotace k proměnným uvnitř lambda výrazu, které neměly zadefinovaný typ. Od verze 11 je to možné, brzy – nemusíme nadefinovat specifický typ, stačí napíšeme-li var. list = list.stream() .map((@Notnull var s) -> s.toLowerCase()+".") .collect(Collectors.toList());Jednodušší spuštění programuPokud si napíšeš jednoduchý program a chceš ho spustit v konzoli, tak jej musíš nejprve zkompilovat přes příkaz javac a poté spustit přes příkaz java. Nyní stačí, když rovnou spustíš .java soubor pomocí java příkazu. Stane se to, že se automaticky soubor zkompiluje a spustí. java Main.java java.lang.String metodyVe třídě String přibyly nové metody. isBlank() – vrací true, pokud je řetězec prázdný nebo obsahuje jen bílé znaky lines() – ze Stringu se vrátí stream řádků – pokud stream obsahuje oddělovače řádků java.util.function.Predicate notPředstavme si takový kód: lines.stream() .filter(s -> !s.isBlank())Pomocí Predicate.not vypadá krásnější a čitelnější: list.stream() .filter(Predicate.not(s -> s.isBlank()));S výhodou použití method reference: list.stream() .filter(Predicate.not(String::isBlank));Použijeme-li statický import: list.stream() .filter(not(String::isBlank));Pokud tě zaujal článek a chtěl by ses dozvědět více, tak klikni na moju stránku a přesuň se na to, co tě zajímá. Programování, kurzy, videa zdarma a jiné záležitosti. Klikej na www.jaroslavbeno.cz

Kontingenční tabulka – vytvoření, pole kontingenční tabulkyKontingenční tabulky. Stačí zmínit toto slovní spojení a lidé automaticky začínají mít jakousi formu alergické reakce. V některých se dokonce probudí výčitky svědomí: „Měl bych je ovládat, vždyť v životopisu mám uvedenou znalost Excelu na úrovni pokročilý.“ Máme pocit, že se jedná o něco těžkého, ve skutečnosti však kontingenční tabulky vůbec nejsou jaderná fyzika. Pojď se o tom přesvědčit. [I tebe straší kontingenční tabulky?] Jak a kdy se používají?Kontingenční tabulka neboli tzv. pivot table je velmi efektivním nástrojem Excelu. Dokáže sumarizovat a organizovat rozsáhlá data z různých tabulek a databází. Představ si, že dostaneš v práci zadání. Všechny objednávky, které přišly do tvé firmy v rámci roku (což může být klidně několik tisíc) máš roztřídit podle jednotlivých poboček, kategorií nákupu. Zároveň chceš zjistit, kolik jednotlivá pobočka vydělala na jakém produktu, popřípadě vyjádřit procentuální podíl konkrétního produktu na celkovém počtu prodaných produktů. Pár dní by sis nad takovým zadáním trhal vlasy, nebýt kontingenční tabulky. Během pár minut ti umí poskytnout potřebné údaje k analýze a porovnávání dat. Ještě pořád si nezaslouží tvé uznání? Vytvorenie kontingenčnej tabuľky Tak ses k tomu odhodlal. Správně. Ještě před vytvořením tabulky je však třeba si dát pozor na několik věcí: 1. Hlavička tabulky, ze které chceš vytáhnout data musí být kompletně vyplněna, tzn. každý ze sloupců má název    2. Hlavička tabulky nesmí obsahovat sloupce se stejným názvem    3. V případě, že máš součtový řádek pod tabulkou, odděl ho od zbytku tabulky (stačí prázdným řádkem). Vyhneš se tak duplicitnímu sčítání hodnot.    4.Doporučujeme vytvářet kontingenční tabulku na novém listu. Pokud totiž tabulka zasáhne do vstupních dat, natrvalo je smaže. Vstupní údaje sis zkontroloval a už netrpělivě čekáš na to, aby ses mohl pustit do své první kontingenční tabulky. Tak směle! 1. Označ tabulku, případně buňky, ze kterých si přeješ kontingenční tabulku vytvořit[Image] 2. Na kartě Vložit klikni na možnost Kontingenční tabulka[Image] 3. Otevře se nové dialogové okno, kde uvidíš, ze kterých buněk bude kontingenční tabulka vytvořena a možnost umístění novém nebo existujícím archu.Stiskni OK. Voila.[Image]4. Na novém listu se ti vlevo zobrazí jakási prázdná tabulka, vpravo se nachází nástroj kontingenční tabulky[Image] Zbývá už jen získat údaje podle kritérií našeho zadání. K tomu nám poslouží nástroj kontingenční tabulky. Skládá se z 5 částí:  1. Pole kontingenční tabulky - jsou tvořena z názvů sloupců ze zdrojové tabulky.   2. Filtr sestavy - hodnoty, podle kterých chceme kontingenční tabulku filtrovat   3. Jmenovky řádků - hodnoty v tomto poli budou vepsány do řádků   4. Jmenovky sloupců - hodnoty v tomto poli budou vepsány do sloupců   5. Hodnoty – hodnoty v tomto poli jsou číselné, využíváme při nich různé matematické operace Texty například zadává Excel automaticky do řádků. Řekněme, že ti to nevyhovuje. Tehdy stačí jen myší přesunout požadované pole z jedné oblasti do druhé. z Jmenovky řádků do Jmenovky sloupců. Pole si tedy uspořádáš tak, abys získal co nejlepší přehled o údajích k analýze. Potřebuješ si vytisknout kontingenční tabulku?Nejprve ti doporučujeme zvolit si vertikální rozložení, které je vhodnější pro tisk. Svislé rozložení je vhodnější zejména tehdy, nechceš-li, aby tvoje kontingenční tabulka byla rozložena vodorovně na celém listu. Pokud se k tomu ještě přidají pole s hodnotami ve sloupcích, které jsou standardně uspořádány vodorovně, tabulka bude velmi široká. Náš tip: Pokud tiskneš kvůli své práci množství nejen kontingenčních tabulek, v rámci úspory barvy ti doporučujeme kompatibilní náplně do tiskárny. Ty jsou v porovnání s originálními náplněmi levnější, ekologičtější, avšak stále nabízejí 100% kvalitu tisku. ZávěrA právě jsi dospěl do bodu, kdy už dokážeš nejen vytvořit kontingenční tabulku, ale umíš si v ní údaje zorganizovat tak, aby byla analýza a porovnání dat jednodušší. Kontingenční tabulka ti dokáže ušetřit hodiny a hodiny zbytečného filtrování a ty můžeš využít svůj volný čas smysluplněji. Jak, to je na tobě. :)[Image]I komplexní práce s kontingenčními tabulkami je součástí našeho online kurzu Excel pre pokročilé, kde najdeš rozsáhlé tutoriály pro práci s excelovskými funkcemi, makry, formátováním a podobně. Naučíš se s Excelem pracovat jako profík, což bude plusem nejen pro tvé CVčko, ušetří ti určitě spoustu času iv praktickém životě. Navíc na konci kurzu získat od Learn2code certifikát o absolvování kurzu, aby více o tvé úrovni nikdo nepochyboval!

Víme, že v nabídce dostupných softwarů je někdy obtížné se orientovat a vybrat si ten, který bude našim potřebám vyhovovat nejvíce. Toto dilema neobchází ani téma editování videí. V článku ti proto představíme 3 programy, ze kterých si budeš umět vybrat i jako odhodlaný začátečník. Které to jsou? Premiere Pro CC Premiere Pro z dílny Adobe je zřejmě nejpoužívanějším softwarem používaným pro střih a editaci videí. Pod střechou Premiere Pro prošly takové filmové blockbustery jako Deadpool, Avatar nebo Gone Girl. Je určen pro současné a budoucí profesionály, náročné youtubery a pod. To ovšem nemusí odradit ani nezkušené editory. Pokud jsi začátečník, zřejmě se ti bude zdát používání Premiere Pro dost náročné, obrň se však trpělivostí k překonání těžkých začátků a nebudeš se ho chtít vzdát. Možná ale přece. Důvodem je vyšší cena, software si totiž můžeš koupit jen formou předplatného na časově omezené období, než jsme zvyklí u všech Adobe dětí. V rámci ročního plánu si tak Premiere Pro pořídíš za 23.99 Eur/měsíčně. Výhodou je neustálá aktualizace softwaru, příliš drahé to však bude pro rekreačního uživatele Premiere Pro. A v čem je Premiere Pro tak výjimečný? Adobe Premiere Pro je dostupný ve verzích pro Windows a Mac OS X, obrovskou výhodou je jeho možné propojení s Adobe sourozenci, kterými jsou např. Photoshop, After Effects nebo Audition sound editor. Flexibilní timeline umožňuje práci na různých elementech videa, jako jsou vrstvy, zvuk, text a obraz, což oceníte při komplexnějších nebo týmových projektech. Díky preciznímu color gradingu budeš umět přivést svá „syrová“ videa k životu použitím barev, včetně kalibrace bílé barvy a nastavení jasu pro různé světelné podmínky. Software navíc inteligentně analyzuje barvy vybraných klipů a aplikuje na ty požadované. Potěší tě nekonečné možnosti animací, Premiere Pro nezapomíná ani na kvalitní funkce pro zpracování zvuku. Exportování souborů se může u Premiere Pro jevit jako zdlouhavější, export videí však umíš přizpůsobit tomu, zda je určen pro mobilní obrazovky nebo plátna kin. Pokud tedy znáš svého diváka, budeš umět optimalizovat videa jako nikdy předtím.[Image] Adobe Premiere Rush Uživatele sociálních sítí určitě nadchne nová aplikace pro střih a úpravu videa, kterou je Adobe Premiere Rush. Tato appka výrazně usnadňuje přechod od snímání k editaci videí a jejich sdílení na sociálních sítích. Videa v něm upravíš jednoduše na jakémkoli zařízení, svůj projekt můžeš například začít stříhat v mobilu a dokončit na počítači. Adobe Rush poskytuje základní možnosti pro úpravu zvuku a obrazu, náročným uživatelům však postrádají pokročilejší funkce. Přesto se jedná o revoluční appku, ve které přeměníš svá amatérská videa na vizuální a zvukový zážitek. A to kdekoli. Úžasný nástroj pro generaci youtuberů, vloggerů nebo prostě lidí, kteří chtějí udělat hezká videa, ale nemají čas učit se náročné editovací programy. Všechny podstatné nástroje pro střih a editaci videí totiž Adobe zabalil do jedné appky. Jelikož se jedná produkt z rodiny Adobe, uživatel musí počítat s předplatným. Měsíčně tě appka vyjde na 11,99 Eur, možností je vyzkoušet si bezplatně Premiere Rush CC Starter Plan s neomezenou funkčností na neomezeném množství projektů, exportovat ti však dovolí maximálně tři z nich.[Image] Final Cut Pro X Dalším z kvalitních střihačských softwarů je Final Cut Pro. Ten je ovšem dostupný pouze pro Mac zařízení, což okamžitě eliminuje velkou část potenciálních userů. Pokud si ale uživatelem jablíčkového zařízení, Final Cut Pro je tím ideálním softwarem. Jedná se o rychlý (a zřejmě i nejrychlejší) a intuitivní software, který bude vyhovovat všem tvým editorským potřebám. Velkou výhodou Final Cut je jednorázová platba za jeho užívání, nemusíš tak platit „výpalné“ jako u Adobe produktů. Uživatelské rozhraní Final Cut je nastaveno způsobem dávajícím smysl i uživateli, který software otevřel poprvé. Možnosti úprav jsou v logickém pořadí a konkrétní nástroj tak budeš umět najít, aniž bys zuřivě klikal na nesprávné nástroje ve snaze najít ten požadovaný. Vytvoříš v něm i složité animace, zvukové a vizuální efekty a nabízí snadný přístup k pluginům. Na Final Cut budeš milovat jeho jednoduchý a přehledný design a inovativní časovou osu, která zajišťuje synchronizaci mezi jednotlivými stopami. Silnou stránkou softwaru je úprava zvuku. Při importování souborů máš možnost náhledu videí, čímž se vyhneš zdlouhavému nahrávání souborů, které vlastně ani nepotřebuješ. Bezproblémový je i export a renderování, nahrávání souborů. sociální sítě se děje v reálném čase, nemusíš tak čekat na exportování souboru, jeho uložení do počítače a opětovné nahrávání.[Image] Závěr Tak jak určit vítěze tohoto battle? Univerzální odpověď neexistuje, záviset to bude na tvých editorských potřebách, zkušenostech, profesionálním využití a podobně. Všechny důležité otázky jsou zodpovězeny, výběr je tedy jen na tobě! Learn2Code má pro tebe i nabídku online kurzů k uvedeným editorům, abys uměl z kteréhokoli z nich vytěžit maximum: Pokud chceš být profi user, pro kterého bude editování videí víc, než jen hobby, klikni na: https://skillmea.sk/kurzy/movie-maker-adobe-premiere-pro Ak vlastníš Mac a hľadáš kvalitný a cenovo dostupný editor,nájdeš sa tu:  https://skillmea.sk/kurzy/final-cut-pro-x Ak si vlogger,youtuber a chceš rýchly a jednoduchý editovací nástroj, toto je pre teba:  https://skillmea.sk/kurzy/adobe-premiere-rush V pokračovaní sa pozrieme na ďalšie z rady video editorov, ako sú Adobe After effects, DaVinci resolve, Sony Vegas a iné.. 

Java příkazový řádekJShell Command Line je nástroj, kde můžeme zkoušet spouštět kód, aniž bychom museli vytvořit novou třídu s main metodou.[Image]JShell spustíme z bin adresáře, kde máme nainstalovanou jevu jdk ve verzi 9 a více. Při učení se preferuje použít verbose mód jshellu, což nám poskytne co nejvíce zpětné vazby při práci s konzolí. jshell –v Pokud jshell spustil bez –v můžeš jshell vypnout s příkazem /exit a pak spustit znovu s –v nastavením. Nyní můžeš zadávat výrazy. První způsob je zadeklarovat proměnnou s hodnotou a následně hodnotu vypsat:[Image]Nebo můžeš rovnou napsat výraz, který se vyhodnotí a výsledek se zapíše do proměnné, která obdrží pořadové číslo.[Image] Je možné deklarovat metody. Při psaní příkazů, pokud jshell zjistí, že příkaz není ukončen, například si napsal kadeřavou závorku a zmáčkneš enter, tak se vytvoří nový řádek na jehož začátku budou speciální znaky ...> což znamená, že pokračuješ v psaní kódu a výraz se ještě nevyhodnotí.[Image] Metodu pak voláš klasicky:[Image] Pokud bys chtěl přepsat metodu, respektive co dělá uvnitř, tak ji umíš napsat znovu a ona se přepíše a platná bude poslední napsaná. Lze také přepsat typ proměnné. Pokud na začátku bude x číslo, tak později může být String.[Image]Pod výpisy máme vždy i poznámky o tom, co se děje na pozadí. Například, že proměnná x byla nahrazena za String. Můžeš napsat metodu, která uvnitř používá proměnné nebo metody, které ještě nebyly definovány. Fungovat budou až když všechno zadefinuješ. Příkazem /list si zobrazíš kód, který jsi napsal. Každý vstup má číslo, což představuje id vstupu. Tyto id slouží i při výjimkách. Napište si příkaz, který spadne a vypíše se výjimka.[Image]Po výpisu /list zjistíme co znamenají čísla ve výpisu. Za prvé tam máme: at divide (#15:2), což znamená, že chyba nastala na příkazu s id 15 a řádku 2 toho příkazu. Za druhé at (#16:1) je další místo, kde se metoda jmenovala – klasický stack trace, ale s odkazem na /list výpis.[Image]Jshell nabízí také možnosti k doplnění, když stiskneme tab. Pokud do konzole napíšu Sy a zmáčknu tab, tak mi nabídne možnosti. Pak napíšu-li System. a zmáčknu tab, tak mám další možnosti vypsány. A tak dále.[Image]Zde se dostáváme k tomu, že umíme používat klasické dostupné api. Jako například String metody. V konzole jsem napsal prázdný String tečku a stiskl tabulátor.  [Image]Pokud některé třídy nejsou dostupné, tak je umíme importnout. Při psaní umíme typu stiskneme Shift + Tab a pak písmeno i, chceme-li importnout. Potom máme možnost udělat nic nebo importovat.[Image]Do shellu umíme psát i shell specifické prkazy. Setkali jsme se už s /list. Existují i další, například /methods pro výpis dostupných metod, /vars pro výpis dostupných proměnných, nebo /list –all pro výpis všeho i importů i chybně zadaných příkazů. Všechno, co jsme napsali, úspěšně si umíme uložit do souboru pomocí příkazu /save nazevSouboru.txt. Tento soubor je uložen ve složce bin, kde jsme spustili jshell, pokud nezadáme jinak. Znovu umíme tento program otevřít pomocí /open a název souboru. I u těchto příkazů funguje doplňování po stisku tabulátoru.[Image]Je možné psát zkratky příkazů, jsou-li ty zkratky unikátní. Jediný příkaz, který začíná na písmeno l je dopis, tedy lze napsat /l. Totéž platí i pro příkazy pro /l pokud dáme pomlčku a tab, tak dostanu možnosti. Příkaz, který začíná na a je jen jeden tak můžu napsat /l –a místo /list –all.[Image] Tento příkaz jsem spustil nad čistou novou jshell, tak si můžeme prohlédnout, co je importováno jako default. Přiblížili jsme si základní možnosti nastavení příkazové řádky JShell, je jich ale daleko více. Pokud máš zájem se do této problematiky "zavrtat" hlouběji, můžeš si prohlédnout kompletní tutoriál.  Ptáš se „proč Java“? Java je jeden z nejpoužívanějších programovacích jazyků na světě. Pokud se o Javu zajímáš (je jedno, jestli jsi začátečník, nebo už programuješ), připravili jsme pro tebe mnoho kurzů.

Tak. Rozhodl ses naučit programovat (na learn2code jsi správně!). Je jedno, jestli chceš být Web Developer (FrontEnd, BackEnd), chceš se vzdělávat v konkrétním jazyce (PHP, JavaScript, Java, C#), nebo ses ještě nerozhodl, a chceš se jen naučit programovat. I když kniha má své kouzlo, můžeš ji číst i elektronicky, s videem to však jde nejrychleji. Tvoji rodiče si při pohledu na Tebe možná myslí, že mrháš časem, Ty však víš, že investuješ do sebe. Správně! Nad kurzy můžeš strávit dlouhé hodiny. Některé z nich mají i více modulů. Každý má však i svůj konec. Záměr autora kurzu přece nebyl získat sledovanost pro jeho videa, ale chtěl tě něco naučit. Možná ses už ocitl v tom začarovaném kruhu, kdy po ukončení jednoho kurzu hledáš hned další, který tě posune na vyšší úroveň. A pak další a další.. Na vyšší úroveň však už tutoriály a přepisování kódu z obrazovky nestačí. Ani jednoduché zadání lektorů z video kurzů nejsou dostačující. Na vyšší úroveň je třeba praxe, je třeba tvořit, pracovat na projektech, vytvářet portfolio.[Pokud se chceš opravdu posunout v programování vpřed, pusti se do zajímavého projektu.] Portfolio programátoraV zajímavém CV nemusí být mnoho projektů. Ten, kdo ho bude číst ví, jestli Tvé portfolio obsahuje zajímavé projekty, kde ses setkal s nějakými výzvami. Při absolvování kurzů si možná vytvořil jednoduchou aplikaci pro správu poznámek v Markdown formátu. Nebo sociální síť, Twitter podle tvé chuti. Všechno jsou to však projekty, které každý zná a ví, že najdeš kopec zdrojů jako takovou aplikaci napsat a tvorba takového projektu byla jen jakýmsi light fitness pro tvou hlavu. Nejdůležitější na tom však je, že ty projekty nejsou tvé. Tvůj projekt přece začíná prázdnou složkou, možná vytvořením index.html souboru, pokračuje nekonečným Google hledáním řešení tvých front-end nebo back-end problémů, implementacemi tvých vylepšení, tvých řešení, testů a refactoringu tvého kódu. V repozitáři vidět, jak dlouho jsi na projektu pracoval a jak se projekt vyvíjel. Při práci na projektech nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se a rosteš.[Při práci na projektech nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se a rosteš.] Na čem tedy začít makat?Každý programátor si dobré nápady na aplikace chrání. Návštěva programátorského fóra s otázkou typu “Nemáte náhodou nápad na nějaký zajímavý projekt?” bude spíše cílem posměchu než zdrojem nápadů pro tvé projekty. Nezoufej, mám pro Tebe několik rad, jak svůj mozek nenechat oddychovat příliš dlouho. Projekty jsem nevymyslel sám, většinou jsou to projekty inspirované stávajícími aplikacemi nebo všeobecně známá zadání. Přidal jsem k nim však také odkazy na dokumentaci, aby si netrávil čas hledáním kde a jak začít. Některé projekty možná nekorespondují s tvojí ideovou představou a mohou být méně zajímavé, když se však rozhodneš na něm pracovat získáš hned několik výhod: • Nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se, rosteš, • setkáváš se s problémy (věř mi, bude jich čím dál tím méně), na které hledáš řešení, • objevuješ nové způsoby řešení problémů, tvoje stará řešení už nestačí, nebo jsou neefektivní. Level 1 - jednoduché projektyLunch picker • Taková appka již existuje, ale udělej vlastní verzi. Podstata je, že vždy když se neumíš rozhodnout, kam s kámoši půjdeš na pivo, nech to na výpočetní sílu. • Zadanie môže mať dve úrovne: První úroveň je, že databázi míst na „zábavu“ si vytvoříš sám a appka náhodně vybere některou z nich. Druhá úroveň by byla, pokud použiješ některé stávající API (Google Reviews), které tě umí lokalizovat a databázi získáš odtamtud. Collection tracker • Publikuj svou sbírku "čehokoli" ve formě katalogu. Promysli strukturu každé položky, zkus je kategorizovat, implementovat vyhledávání. Jednoduchý projektík o něčem, co tě skutečně baví. • Zadání může mít dvě úrovně: První ve formě jednoduché MVC aplikáce s Bootstrapom, napsaná v Laraveli nebo RubyOnRails. Větší skiller si může troufnout navrhnout API a design implementovat v některé JS library - VueJS, React.  Spoiler blocker pro články • Znáš to – píšeš recenzi některého oblíbeného filmu nebo knihy a nechceš čtenáře tvého textu nepříjemně překvapit vyzrazením děje, nebo klíčové informace. Podobně jako fungují "Zobrazit více" odkazy, můžeš takovou informaci ukrýt i pod "Spoiler alert" odkaz. Spoiler v textu můžeš oddělit pomocí data atributu pro tvůj <p> element: <p data-spoiler="true">Spoiler text...</p>. • Zadání může mít dvě úrovně: První ve formě jednoduchého inline javascriptu, který spustíš někde na konci svého textu pomocí <script> tagu. Druhá úroveň ve formě malé knihovny s využitím Module Pattern, kterou může použít ve svém Wordpressu kdokoli. Tax forecaster • I když politici se nás snaží přesvědčit, že si zasloužíme jistoty, jedinou jistotou v životě jsou daně. Navrhni nějakou jednoduchou appku, která bude sbírat částky tvých freelance faktur na základě vzorce, který zjistíš online (a naučíš se přitom i proč platíš tolik na daních). • Zadání může mít dvě úrovně: První úroveň je samotný jednoduchý výpočet – zadáš číslo a dostaneš hodnotu, kterou zaplatíš státu. Druhou úrovní může být databáze s historií tvých FA a implementace grafů, kde můžeš s pomocí knihovny D3.js vylíčit pěkné reporty, kolik jsi vydělal a jak se tvůj výdělek vyvíjel. Pokud tě vystrašila dokumentace D3.js, můžeš se zkusit pohrabat v knihovnách, které používání D3js zjednodušují. FlashCard generator • Pokud jsi ve stádiu učení (co bys měl být neustále) a snažíš se zapamatovat si některé důležité informace, koncepty nebo cokoli, osvědčená technika pamatování si věcí jsou FlashCards. Navrhni appku, která si z databáze nebo JSON objektu vybere pole dvojic, kde prvním prvkem dvojice bude nějaký stručný popis a druhým prvkem bude informace, kterou si máš zapamatovat. Zde je inspirace. • Zadání může mít dvě úrovně: První je implementace, jakou použili v ThoughtBot – tedy informace, kterou se snažíš naučit se jen objeví pod heslem. Druhou úrovní může být využití CSS pro zajímavou animaci, aby to vizuálně vypadalo jako opravdové „otočení karty“. Level 2 - středně náročné projektyBring your umbrella • Pokud nestíháš ráno sledovat počasí, automatizuj to. Napiš appku (nejvíce se asi hodí mobilní appka, ale užitečná může být i webová aplikace), která tě lokalizuje as využitím API ti připomene, aby sis nezapomněl vzít sebou deštník - v okolí tvé lokality bude totiž pršet. Webová appka ti může poslat e-mail oznámení. • Zadání může mít dvě úrovně: První může být aplikace bez grafického rozhraní. Druhou může být plnohodnotná weather appka přizpůsobená tvým potřebám a grafickým nárokům. Music suggestion app • Spotify má také své API. To můžeš použít k vytvoření seznamu skladeb, který budeš tvořit na základě poslouchaných skladeb, jejich žánru a jiných dostupných dat. Takhle získáš data o skladbě, kterou uživatel právě poslouchá. Tu je dokumentace, jak pracovat s playlistem. Expense tracker • Ve formě mobilní appky nebo webové aplikace můžeš vytvořit také svůj tracker příjmů a výdajů. Jejich kategorizace a kreslení grafů by mělo být samozřejmostí. Pokud se ti podaří vyřešit problém manuálního zadávání bločků, dej mi vědět – do takové aplikace rád zainvestuji. V Datamolino už vědí jak na to. • Největší challenge u tohoto projektu je asi UI/UX – aplikace by se mohla učit mé zvyky a inteligentně mi podsouvat data (kategorizaci, tagy) podle historie mých nákupů při vytváření jednotlivých položek. Na základě těchto tagů a kategorií mi oznámit, kde bych mohl příště ušetřit. Downtime tracker • Pokud máš oblíbený web, nebo plánuješ několik svých projektů, můžeš testovat, jestli náhodou tvé aplikace nemají nějaký problém. Jednoduchým scriptem přistoupíš na URL své aplikace a pokud skript nevrátí HTTP Response 200, tak tě tracker notifikuje emailem, že se něco děje. • Zadání může mít dvě úrovně: První úrovní může být notifikace emailem. Druhou úrovní může být notifikace pomocí SMS brány (Twilio), nebo web hook do tvého Slacku - pokud používáš slack. Level 3 - náročnější projektySlack bot • Znáš-li Slack a inspiruje tě automatizace, programování botů je nyní in. Některé vývojářské týmy denně absolvují "standup" - odpoví na jednoduché otázky týkající se aktuálního projektu/zadání (na čem pracují, v jakém jsou stádiu, zda se na něčem zdrželi a podobně). S pomocí Slack API můžeš vytvořit jednoduchého bota, který kontaktuje vývojáře z tvého týmu a zeptá se jich pár otázek. Jejich odpovědi můžeš sesbírat a vyhodnotit v jedné zprávě, kterou odešleš do #dev kanálu. Microlearning app • Denně bys měl věnovat nějaký čas svému vzdělávání – abys jako programátor rostl. Pokud se učíš například React nebo VueJS - můžeš zkusit použít (nebo napsat vlastní) web scrapper a získat tak jednotlivé sekce dokumentace. Denně ti tvoje microlearning aplikace může poslat jednu sekci/stránku z této dokumentace e-mailem ke studiu. Web scraper • Najdi svůj oblíbený e-shop a zkus vytvořit vlastní databázi jeho produktů, kategorií spolu s obrázky. Web scraping je zajímavým a ne jednoduchým tématem pro programátory, protože ke každému webu, který chceme scrapovat musíme přistupovat individuálně. Hint: Před tím, než se pustíš do scrapování některé domény, zkontroluj v nazev-domeny.cz/robots.txt, zda náhodou doména nemá blokovaných některých botů. Quiz Maker • Pokud se nudíš, můžeš přispět ik efektivitě našeho školství. Když jsem učil já, učitelé používali Hot Potatoes jako jejich testovací platformu. Nebo vytištěné testy s kolonkami. Vstupem do tvé quiz platformy může být JSON, který bude obsahovat vhodně zvolenou strukturu testovacích otázek, možných odpovědí a označení správné odpovědi. • Zadání může mít tři úrovně: První může být vygenerování testu z holého .json souboru. Druhou může být vytvoření administračního rozhraní, kde si testující dotazy a možné odpovědi vykliká ve formuláři. Třetí úrovní může být implementace různého typu testovací otázky (jedna správná odpověď, více správných odpovědí, dopsání správné odpovědi, seřazení do správného pořadí, vytvoření správných párů, ...) Browser extension • Nastuduj jak pracují browser pluginy a zvýš svou produktivitu blogováním distraktorů. Inspirací ti může být BlockSite – výborný extension pro blokování stránek. Blokování stránek však nemusí být jediný tip na doplněk do prohlížeče. Doplňky jsou fajn pro zvýšení produktivity, tedy různé poznámkové doplňky, časovače (pomodoro), pořízení snímku z aktuální stránky a leccos možné. Programátorské výzvy - algoritmické úkolyPokud nehledáš nápad na projekt, ale raději by ses zdokonalil v řešení algoritmických úkolů, mám tu něco i pro Tebe: 1. Advent of code • Adventní kalendář programátora (každý rok obsahuje nová zadání). Obsahuje 25 zadání orientovaných na procvičování algoritmického myšlení. Ideální pro ranní probuzení mozku, některé úkoly však mohou zabrat více času. Součástí je i leaderboard, tam se já raději ale nedívám. • Zadání můžeš řešit v kterémkoli jazyce 2. Project Euler • Podobně jako Advent of Code, i toto je sbírka zadání, která jsou však už jen archivem. To ovšem neznamená, že neobsahuje dostatek zadání - je jich tam téměř 650. Při každém zadání je uveden i počet lidí, kteří zadání vyřešili. • Zadání můžeš řešit v kterémkoli jazyce 3. Daily Coding Problem • Toto je mailinglist, který ti každý den pošle jeden programátorský problém, který můžeš rozlousknout. Problémy z této banky pocházejí z pracovních pohovorů ve firmách, jako jsou Google, AirBnB, Facebook, Apple a různé jiné. Jejich obtížnost je proto někdy dosti vysoká. Pokud se ale připravuješ na pracovní pohovor, tyto úkoly ti mohou pomoci. • Nevýhodou je, že k řešením se dostaneš až když si je předplatíš. Abychom to shrnuli. Hodnota každého programátora se ukrývá v jeho portfoliu. Jsou to právě tvé vlastní projekty, které tě budou reprezentovat na pohovoru, které tě odliší od konkurence. V článku jsme ti poskytli tipy na zajímavé projekty, které obohatí tvé CV, ale především posunou tě dál, postaví před nové výzvy a překážky. A to jako dobrý programátor určitě potřebuješ.

JPA je java persistence api specifikace. K tomu, abys mohl používat JPA ve skutečné aplikaci, potřebuješ implementaci JPA. Buď použiješ servery, které již nabízejí implementaci JPA, jako například GlassFish, nebo použiješ implementaci, kterou ti poskytuje framework Hibernate nebo EclipseLink. Pokud používáme JPA standardy, tak je v budoucnu úplně jedno, jakou implementaci JPA budeme používat. Při programování budeme používat JPA anotace, které pocházejí z balíku javax.persistence. V budoucnu můžeš nasadit aplikaci na GlassFish, který zná javax.persistence a umí s tím pracovat nebo na Tomcat s použitím Hibernate, který také zná javax.persistence a umí s tím pracovat. Co je Persistence?Pokud vytvoříš ledajaký jednoduchý objekt, co se stane? Například objekt Adresa? Vytvoří se v haldě – v paměti. Objekt může mít nasetována nějaká data – informace. Pokud se ale ztratí reference v javovském kódu na tento objekt v haldě - tak se smaže. Pokud si chceme uchovat tyto informace, tak je můžeme uložit do databáze a nejlépe, aby po vytažení z databáze měla tato data stejnou formu – tedy formu objektu Adresa. Tomu se říká, že persistujeme (uchováme stálost) objekt do databáze. Jako by tento objekt existoval i mimo java programu. Tento objekt se uchová v úložišti a znovu se vytvoří, bude-li třeba. Co je ORM?Klasické databáze jako Oracle, MySql a podobně jsou relační databáze, které mají data uložena ve formě tabulek. V jevu ukládáme data ve formě objektů, v databázi ve formě tabulek. Ale co mají podobné? V relační databázi máme sloupce, které mají názvy a v řádcích máme hodnoty. Něco jako klíč hodnota – totéž platí i pro objekty v jevu – tam máme název proměnné a hodnotu v ní uloženou. Tady přichází pod ruku ORM – tedy object relational mapping. Je to něco jako objektově relační mapování. My naše java objekty namapujeme na tabulky relační databáze. Abychom věděli, že toto pole v javovském objektu patří do tohoto sloupce.  Objekty v jevu jsou mezi sebou propojeny pomocí uložení reference na daný objekt. Například člověk má field Adresa, kde je uložena reference na objekt Adresa. Relační tabulky mají mezi sebou také vazby. Buď máme v tabulce pro člověka sloupec adresa, kde bude uložen identifikátor adresy a na základě tohoto identifikátoru najdeme danou adresu. Nebo existuje speciální tabulka, kde budou dva sloupce jeden pro identifikátor adresy a druhý pro identifikátor člověka. My pak umíme najít, jaké adresy má člověk nastaveno, nebo pro jakého člověka je nastavena daná adresa. [Image] Problém s JDBC přístupem – výhoda ORMV kurzu Java pro pokročilé , pokud jsi tento kurz viděl, jsme si ukazovali přístup k databázi přes JDBC. Co jsme udělali? Otevřeli jsme konekci na databázi, napsali jsme sql příkaz, který jsme následně poslali do databáze k provedení. Databáze nám vrátila výsledek ve formě result setu. Představ si, že máš jen 5 až 10 tabulek. Nad každou tabulkou máš například 4 různé sql příkazy - to máme přibližně 20 - 40 sql příkazů. Pokud se ti stane, že musíš změnit databázi – například změníš název sloupce v tabulce? Co musíš udělat? Musíš přepsat název tohoto sloupce na xy místech – na 20 až 40 místech – a to jsme jen v malé aplikaci – co kdyby to bylo na 100 místech?. Byl by v tom nepořádek a mohly by nastat problémy. Pokud ale použijeme ORM, tak v jevu pracujeme s naším kódem, tak jako běžně. Vytvoříme si objekty typu Clovek, nastavíme mu nějaké hodnoty. Dále si vytvoříme kolekci adres pro daného člověka. Nakonec v ORM frameworku řekneme jen persistní mi tento objekt. ORM se pak postará o veškeré uložení těchto objektů do databáze na základě mapování, které mu poskytneme. Clovek clovek = new Clovek(); clovek.setMeno("Jaro"); clovek.setPriezvisko("Beno"); Adresa adresa1 = new Adresa(); adresa1.setUlica("Nejaka 5"); adresa1.setPSC("94404"); Adresa adresa2 = new Adresa(); adresa2 = new Adresa(); adresa2.setUlica("Nejaka 5"); adresa2.setPSC("94404"); List<Adresa> adresaList = Arrays.asList(adresa1, adresa2); clovek.setAdresaList(adresaList); orm.persist(clovek); Pokud bychom nepoužili ORM, sami bychom museli napsat metodu, která nám otevře konekci na databázi, museli bychom napsat INSERT SQL příkaz pro člověka a poté i pro jeho adresy a museli bychom zajistit, abychom nastavili všude data tam, kde mají být a musíme se postarat io propojení mezi těmito dvěma objekty. Pokud ale použijeme ORM, tak se nemusíme starat o tento balast kódu, ale soustředit se zejména na to, co prodává a to je business logika aplikace. Nevýhody JDBC přístupu jsou tedy, že máme příliš mnoho SQL příkazů, velmi mnoho kopie kódu, ručně se musíme postarat o nastavení dat do správných sloupců. Výhodou ORM je, že nemusíme dělat tyto věci z předchozí věty. ORM nám umožní používat java objekty k reprezentaci relační databáze. ORM se nám postará io propojení závislostí. ORM spojí výhody relační databáze a objektového modelu v jevu plus schová veškerou komplexitu SQL příkazů. Co je Hibernate?Hibernate je ORM – object relational mapping framework, který slouží k mapování java objektů na tabulky relačních databází. Java programátoři jsou zvyklí psát kód v objektech, proč tedy potřebují další jazyk – sql – k získání dat z databáze? Hibernate na pozadí sám vytváří sql příkazy nad databází a proto nemusíme psát sql příkazy my. Pokud chceme uložit mapu objektů, například Cloveka, který má Adresu, nebo i více objektů typu Adres, tak nemusíme psát všechny sql příkazy. Stačí, když zavoláme jednoduchou metodu pro uložení objektu do databáze a hibernate se postará o zbytek. Hibernate je také implementace JPA.  [Image] Co je JPA?Zkratka JPA je Java Persistence API. Co to znamená? V jednoduchosti řečeno - je to standard. Poněkud složitěji řečeno – je to specifikace pro OR mapování a je součástí Java EE, ale můžeme ji používat i v Java SE projektech. Některé servery poskytují vlastní implementaci JPA a některé ne – v tom případě použijeme například Hibernate implementaci. Představ si, že celý tvůj kód používá věci z JPA. Nyní je na tobě, kam nasadíš svoji aplikaci. Pokud ji nasadíš na Glassfish nemusíš předělávat svůj kód, který používá JPA – Glassfish ho zná. Pokud svou aplikaci nasadíš na Tomcat, tak mu přihodíš Hibernate, který také zná JPA. Potom tvůj kód bude fungovat všude – neboť používá standardy JPA. Je možné, abychom používali jen Hibernate – tedy bychom nepoužívali nic ze standardů. Žádné anotace z javax.persistence a podobně – to ale nedoporučuji. Ptal jsem seNapadlo mě, že by nebylo od věci zeptat se kolegů developerů, co si myslí o JPA a Hibernatě. Pokud by sis chtěl přečíst jejich názory, ať se líbí – bez cenzury, cituji: Tak toto je náročné téma a navíc složité. JPA resp. ORM obecně (a tedy i Hibernate) jsou vždy složitější, než si uživatelé (tj. vývojáři) uvědomují. Výsledkem jsou často nenápadné chybičky, lazy load exceptions, které vedou k anti-patternům jako je OSIV (open session in view) nebo k výkonovým problémům (n+1 problem). Těchto problémů je typicky o to více, o co složitější je mapování – a přitom právě na řešení složitého mapování bylo ORM vymyšleno. Abychom mohli namapovat doménu do DB. K tomu se často používají i „mimojazykové“ triky jako reflection na private pole, takže objekty jsou implicitně svázány s ORM řešením, i když například. mapování je odděleno do XML namísto anotací, což samo o sobě je také nepraktické. Kromě toho mají obě hlavně implementace dost bugů na to, aby na ně člověk narazil, i když postupuje v souladu se specifikací – stačí jen chtít trosku víc a na nějaký bug určitě narazíte. Takže pak to je kličkování mezi bugy a často komplikovaná možnost vyměnit ORM providera. Co se mi na ORM líbí je lepší mapování typů, možnost customizovat mapování a podobně. Proto používám JPA i na jednoduché mapovačky namísto JDBC. Navíc s JPA používám řadu Querydsl, které je lepší/intuitivnější, než JPA standardní Criteria API. Hibernate používám dlouho ale po pravdě řečeno nikdy jsem se moc nezamýšlel nad výhodami. Zatím jsem neměl výraznější problém, který bych neuměl vyřešit, případně nějak obejít. Plusy : - snadno se provádí mapování do DB s anotacemi i pro začátečníka bez velkých znalostí databáze, zároveň ale bez znalosti DB může být mapování neefektivní - je open source, takže pokud potřebuji, umím podívat zdrojáky jak funguje Minusy : - asociace OneToOne fetch=lazy nefunguje Na používání Hibernate/JPA (celkově ORM vrstvě) se mi líbí : A) Abstrakce od fyzického datového modelu. Vývoj nad doménovým/logickým (entitně-relačním datovým modelem) - blíže k byznys vrstvě. Čili zjednodušené práce s objekty namísto tabulek. B) Možnost využívat různé pokročilejší techniky získávání dat (např. Spring Data JPA, ale také zjednodušující Hibernate Query by example) C) Agnostické od konkrétní databázové technologie (Oracle, MySql, ...) D) Cachování a optimalizace (např. lazy loading) Nevýhody : A) Někdy náročný (až nemožný) performance tuning. B) U některých technologií pomalejší křivka učení. C) I přes používání JPA/Hibernate, je téměř nezbytné, aby developer znal i (native) SQL jazyk a jeho použití. ZávěrPodařilo se ti nahlédnout do problematiky objektově relačního přístupu k databázi a pochopil jsi, co to znamená. Pokud se však chceš dostat ještě o level dál, připravili jsme pro tebe samostatný kurz Java persistence - JPA a Hibernate . Pokud chceš ještě víc, tak klikej:👍 Více o mně:  http://www.jaroslavbeno.cz/   👍 Kurzy (java, git, maven, bootstrap, Asp .Net,):  Learn2Code moje kurzy 👍 Free kurzy:  YouTube kanál JaroslavBeno

Rád si v dětství všechno rozebíral, spekuloval a škodolibost hrála v divadle tvých ranních emocí prim? Jsi tady správně. Protože přesně to jsou hlavní rysy testeru. Jen opatrně s tou škodolibostí 😉 Manuální testování není ostuda!Neexistuje nic horšího, než dělat stále to samé dokola. Naštěstí o tom manuální testování není. Ale pěkně postupně. Neznám hezčí pocit v práci (kromě pátečního fajrontu) než když já, člověk, který studoval dojivost krav a hektarový výnos pšenice, nachytá programátora s nějakou chybou. Manuální testování znamená vzít novou část aplikace, usoudit či odpovídá tomu, co si zákazník přál a přitom nachytat programátory. Při testování postupuj stejně jako při boji s mafií. Nejprve jdeš po velkých rybách - chybách, které udělají nejvíce škody, malé si nevšímáš nebo je přeskočíš, protože není čas. Ať naděláš programátorům dost roboty. Pak jdeš po těch menších, designových vychytávkách, protože mají stejnou váhu jako předvčerejší instastory každé druhé makeup artistky. Vymýšlíš, co jsi ještě nevymyslel a jedeš po chodníčcích aplikace, kudy by se normální uživatel nikdy nevydal. Ale Jožo Pročko říkal 20 let dozadu, že nikdy neříkej nikdy. Jako tester to neříkej ani ty. Rozum maká zpočátku víc než ruce, a to je fajn. Fajn to být přestane, když se karta obrátí a nedejbůh, abys musel dvakrát dělat totéž. Nebo 3krát. Nebo 4krát. Nebo furt. Jsi odsouzen k věčnosti regresně testovat celou aplikaci. Protože pokud se změní kód, je třeba to celé proklikat. A v tento moment mozek vypínáš a pracují jen ruce. Vzpomínáš si, když ti jako malému řekli, že pokud se nebudeš učit, budeš kopat kanály? Toto je totéž, akorát sedíš v byznyscentru s dalšími korporátními kopači. Naštěstí tu robotu můžeš přenechat počítači, protože na řadu přichází... Automatizované testování je programování!Nech zase mozek makat a ruce odpočívat. Automatizované testování je o tom, že ty naprogramuješ robota, aby chodil po určité dráze, cestičce v aplikaci a on to bude dělat vždy, když mu přikážeš. Nepředstavuj si robota jako terminátora, který za tebe sedí v kanclu. A ani takhle to nevypadá:[Image] Ty vidíš, že stránka se otevře, ale kliká po ní robot na pozadí, kterého NĚKDO naprogramoval. A tím někým jsi TY. Jsi programátor se vší tou pompou a slávou, píšeš kód např. v JAVĚ a vyvíjíš si vlastní aplikaci, logiku, která testuje software namísto tebe. Ze začátku je to trošku těžkopádné jako startování V3S-ky, ale když tu mašinu jednou rozjedeš, práce ti neúměrně až zázračně klesá. A o tom je automatizované testování. Robotu, která se tobě nechce nenecháš na kolegu, který se vrátil z dovolené. Ani ji nenaučíš masturbovat, aby se udělala sama. (cit. Vtipnější vyhrává 09/1994) Ale přenecháš ji počítači. A on se nesplete, nevynadá ti, nesebere se v 16:00 domů a neonemocní, když polovina kanceláře zalévá zázvor vařící vodou. Nevýhodou však je, že počítač vidí jen tolik, kolik ho ty naučíš. Není inteligentní a nevidí věci v souvislostech. Neumí si něčeho všimnout. Řekneš mu slova František a Lászlo a on se nezasměje. Ani ty se doufám nesměješ. A ještě si dávej pozor, jak píšeš kód, abys ho nemusel po sobě 30x opravovat, pokud se na stránce něco změní. Protože to je také bolest, neustále dohledávat chyby v testech. Pojďme si porovnat manuál a automat. Výhody, nevýhody, kdy které použít.Manuální testování+ hledání nových chyb v aplikaci, exploratory testing + objevení designových přešlapů + rychlá odpověď na stav softwaru + improvizace - nákladné - nevhodné pro regresní testování - časově náročné - nespolehlivé (časový stres, přehlédneš chyby) - jak aplikace roste, rostou i náklady na manuální testování Automatizované testování+ regresní testování (před vydáním do produkce, po každé změně) + rychlé + spolehlivé + práce ti postupně ubývá - vyšší vstupní náklady (dokud spustíš první test) - robot nové chyby nenajde - musíš umět programovat - údržba ZávěrManuální testování nemůže být nahrazeno automatizovaným. Pokud jsi manuální tester, klidně si vydechni. A vydechni si znovu, protože tě umím ulehčit od tortury, kterou ti způsobuje testování po každé jedné změně. Naučím tě programovat robota. Základy programování a automatizovaného testování tě naučím v kurzu s Batmanem: http://bit.ly/batmanKurz Jak psát efektivní kód, umět si postavit Maven projekt, rozběhat jenkins, to tě naučím v tomto kurzu: http://bit.ly/jokerKurz A jak ten kód pěkně zabalit do třpytivého pozlátka, aby mu každý rozuměl tě naučím v kurzu s okurkou: http://bit.ly/cucumberKurz Autorem blogu je Martin "Furby" Škarbala. Když tě zajímá oblast testování softwaru, určitě dej lajk na jeho Facebook stránku.

V tomto článku se spolu podíváme na základy práce s čísly a znaky v programovacím jazyce Java.  Čísla[Image]Proč používat Numbers a ne primitivní datové typy? Pokud nějaká metoda přijímá jako parametr Object, tak jí neumím podsunout primitivní datový typ. Můžeš použít konstanty, jako například MIN_VALUE nebo MAX_VALUE. Můžeme používat metody pro konverzi do a z primitivních datových typů i ze String. Byte b = 127; Byte b2 = 128; //error Byte len do 127Pro všechny typy máme metody, které z textu umí vylovit daný typ. Zde je třeba si dát pozor, protože pokud chci ze Stringu dostat Integer - ale zadám tam text, tak to bude chyba. String decimal = "2.5"; double d1 = Double.parseDouble(decimal); decimal = "2.5a"; double d; d = Double.parseDouble(decimal); //chyba Když mluvíme o číslech, tak nemůžeme nezmínit modulo. Plus, minus známe, ale modulo by nám mohlo dělat problém. private static void modulo() { for(int i = 0; i < 32; i++){ rozdajHracoviKartu(i%4,i); } } private static void rozdajHracoviKartu(int hrac, int karta) { System.out.println("rozdavam hracovi "+hrac+", kartu cislo "+karta); }V tomto příkladu výsledek modulu nebude nikdy více než 3 a méně než 0. Tedy se karty rozdají mezi všechny hráče ve hře. Zkus si to poměnit sám. Matematické operácePro mnoho matematických operací máme třídu Math, která obsahuje řadu statických metod. Názvy jsou samo vysvětlující, nebo si viz níže komentáře: System.out.println("a "+a+" abs "+ Math.abs(a)); //absolútna hodnota System.out.println("b "+b+" ceil "+Math.ceil(b)); //zaokrúhli nahor System.out.println("b "+b+" floor "+Math.floor(b)); //zaokrúhli nadol System.out.println("b "+b+" rint "+Math.rint(b)); //klasicke zaokruhovanie zmen b ... vracia double hodnotu intu System.out.println("b "+b+" round "+Math.round(b)); //klasicke zaokruhovanie zmen b ... vracia int alebo long ... int round(float f) System.out.println("c "+c+" a d "+d+" max "+Math.max(c, d)); System.out.println("c "+c+" a d "+d+" min "+Math.min(c, d)); Náhodní čísloV Math třídě máme metodu random. Vrací hodnotu od 0.0 do 1.0 . Krácením umíš zvětšit a musíš přetypovat na int pokud chceš celá čísla. private static void randomNumbers() { int number = (int)(Math.random() * 100); System.out.println(number); }ZnakyPrimitivní datový typ char se používá k uchování jednoho znaku. U char máme také možnost použít jeho alternativu objektovou a to Character V jevu existují escape sekvence. To jsou znaky, tedy char, před kterým je zpětné lomítko. Tyto sekvence mají pro kompilátor zvláštní smysl. Neberou se jako nějaký jednoduchý text. \t - vloží tab \b - vloží backspace \n - vloží nový řádek \r - vloží carriage return \f - vloží formfeed \' - vloží jednu uvozovku \" - vloží dvojitou uvozovku \\ - vloží zpětné lomítko Máme řadu pomocných metod: Character ch3 = 'a'; System.out.println("char "+ch); System.out.println("isLetter "+Character.isLetter(ch)); System.out.println("isDigit "+Character.isDigit(ch)); System.out.println("isWhitespace "+Character.isWhitespace(ch)); System.out.println("isUpperCase "+Character.isUpperCase(ch)); System.out.println("isLowerCase "+Character.isLowerCase(ch)); System.out.println("toUpperCase "+Character.toUpperCase(ch)); System.out.println("toLowerCase "+Character.toLowerCase(ch)); System.out.println("toString "+Character.toString(ch));Tímto způsobem umíš vložit také speciální znaky z hora:System.out.println("Some \t nice text. tab"); System.out.println("Some \t\b nice text. backspace"); System.out.println("Some \n nice text. new line"); // je to niečo ako na starom písacom stroji kedy si sa presunul na začiatok riadku //ak nedáš ale nový riadok, tak ti prepíše to čo tam už máš napísané System.out.println("Some \r nice text. carriage return"); System.out.println("Some \r\n nice text. carriage return a new line"); System.out.println("Some \' nice text. ");Pokud chceš zadat speciální hodnotu, tak musíš zadat před daný speciální znak lomítko. char uvodzovka = '''; //error char uvodzovka = '\''; System.out.println("Some " nice text."); //error System.out.println("Some \" nice text."); System.out.println("Some \ nice text."); //error System.out.println("Some \\ nice text.");ZávěrPokud tě zajímá Java, tak jsi tady na https://skillmea.\cz pohledej kurzy, které se věnují programování v Javě a nauč se víc. Já jsem Jaro a doufám se vidíme při dalším článku nebo videu.

 Ahoj, naposledy jsme mluvili o websocketech ve flasku. Používali jsme knihovnu flask-socketio a prošli jsme základní funkcionalitu. Tato knihovna používá koncept místností nebo rooms, který slouží k tomu, abychom uměli adresovat klienty v nějakých skupinách. Tento koncept se používá v chatových aplikacích, kde uživatelé vidí zprávy jen v místnosti, ve které se nacházejí. Nedostanou zprávy z žádné jiné. Podíváme se tedy na tento koncept a abychom udělali i nějaký reálný příklad, uděláme vlastní chatovací appku. Uživatelé se budou moci přidat do stávající místnosti, chatovat s ostatními, vytvářet nové místnosti a podobně. Bude to velice jednoduchý message board. Základ projektuZačne tým, že si vytvoríme virtualenv! Bez toho sa ani nepohneme. $ mkdir websockets_message_board $ cd websockets_message_board $ virtualenv venv $ . venv/bin/activateInstalujeme závislosti. Budeme používat totéž, co v předchozím článku. (venv)$ pip install flask, flask-socketioJedeme na boilerplatě pro naši appku. Struktura vypadá asi takto: ▾ websockets_message_board/ ▾ static/ ▾ css/ main.css ▾ js/ main.js ▾ templates/ board.jinja ▸ venv/ server.pySoubory main.css a main.js jsou zatím prázdné, slouží pouze jako placeholder. Pokračujeme tedy se souborem server.py a lze jej naplnit kódem. from flask import Flask from flask import render_template from flask import redirect from flask import url_for from flask_socketio import SocketIO app = Flask(__name__) app.config['SECRET_KEY'] = '\xfe\x060|\xfb\xf3\xe9F\x0c\x93\x95\xc4\xbfJ\x12gu\xf1\x0cP\xd8\n\xd5' socketio = SocketIO(app) ### WEB CONTROLLER @app.route("/") def index(): return redirect(url_for("view_board")) @app.route("/board/") def view_board(): return render_template("board.jinja") if __name__ == '__main__': socketio.run(app, debug=True)Rozdíl oproti minimální flask appke je ten, že ji jinak spouštíme. Nepoužijeme if __name__ == '__main__': app.run()ale budeme ji spouštět přes socketIO. if __name__ == '__main__': socketio.run(app, debug=True)To proto, aby aplikace uměla spustit více vláken pro každého uživatele. Stejně tak je dobré vědět, že deployment na produkční server takové aplikace je trošku komplikovanější než když máme klasickou flask appku. Obsah základního templejtu board.jinja (i jediného, který budeme používat) je následující: <!DOCTYPE HTML> <html> <head> <title>Short Term Memory Message Board</title> <script src="https://code.jquery.com/jquery-3.3.1.min.js" integrity="sha256-FgpCb/KJQlLNfOu91ta32o/NMZxltwRo8QtmkMRdAu8=" crossorigin="anonymous"></script> <script type="text/javascript" src="//cdnjs.cloudflare.com/ajax/libs/socket.io/1.3.5/socket.io.min.js"></script> <script type="text/javascript" src="{{ url_for("static", filename="js/main.js")}}"></script> <link rel="stylesheet" type="text/css" href={{url_for("static", filename="css/main.css")}}> </head> <body> Hello </body> </html>máme tam pár důležitých importů jako socket.io, jquery a také css a js soubory naší appky. Takový jednoduchý základ můžeme spustit a uvidíme, jestli všechno šlape jak má $(venv) python server.py WebSocket transport not available. Install eventlet or gevent and gevent-websocket for improved performance. * Serving Flask app "server" (lazy loading) * Environment: production WARNING: Do not use the development server in a production environment. Use a production WSGI server instead. * Debug mode: on * Running on http://127.0.0.1:5000/ (Press CTRL+C to quit) * Restarting with stat WebSocket transport not available. Install eventlet or gevent and gevent-websocket for improved performance. * Debugger is active! * Debugger PIN: 112-998-522FaceliftTento krok není vůbec potřebný, ale jelikož všichni mají rádi hezké věci, nainstalujeme si css framework zvaný semantic-ui. Je to fajn framework, mám s ním dobré zkušenosti. Dokumentace je možná trošku těžší na pochopení, ale kromě toho to funguje a hlavně vypadá moc hezky. [Image] Stačí stáhnout toto zipko a integrovat do svého projektu. Je to velmi jednoduché. Zip rozbalíme a překopírujeme následující soubory • themes -> websockets_message_board/static/css/ • semantic.min.css -> websockets_message_board/static/css/ • semantic.min.js -> websockets_message_board/static/js/ Soubory semantic.min.js a semantic.min.css musím includnout na svou stránku, takže běžím do board.jinja a přihodím do hlavičky další řádky: <head> <title>Short Term Memory Message Board</title> <script src="https://code.jquery.com/jquery-3.3.1.min.js" integrity="sha256-FgpCb/KJQlLNfOu91ta32o/NMZxltwRo8QtmkMRdAu8=" crossorigin="anonymous"></script> <script type="text/javascript" src="//cdnjs.cloudflare.com/ajax/libs/socket.io/1.3.5/socket.io.min.js"></script> <script type="text/javascript" src="{{ url_for("static", filename="js/semantic.min.js")}}"></script> <script type="text/javascript" src="{{ url_for("static", filename="js/main.js")}}"></script> <link rel="stylesheet" type="text/css" href={{url_for("static", filename="css/semantic.min.css")}}> <link rel="stylesheet" type="text/css" href={{url_for("static", filename="css/main.css")}}> </head>Je důležité dát si pozor, abychom nejprve přidali jquery a až pak semantic.min.js, jinak se mi semantic-ui bude stěžovat, že neví najít jquery knihovnu. Ve složce themes jsou hlavně ikony a nějaké obrázky, které semantic-ui poskytuje. Po instalaci css frameworku můžu hned vidět změnu v podobě jiného fontu na mé smutné stránce. Nic jiného tam ještě není. UIUděláme nyní přibližný náčrt UI, abych věděl, jak appka asi bude vypadat a jaké funkce jí vlastně uděláme. Nebude to nic světoborného. Budeme mít jednu stránku kterou rozdělím na 3 sekce. Hlavní bude obsahovat zprávy, takže to bude můj message board. Boční panel bude obsahovat seznam místností, do kterých se budu umět přepínat. No a na spodní liště bude input pro moji zprávu.[Image] Zhmotním tuto svou představu do kódu. Otevřu board.jinja a naházím tam nějaké <div> elementy. Jelikož používáme semnatic-ui jako náš css framework, budu rovnou používat třídy v html. Použijeme grid systém, který nám usnadní práci při ukládání ui elementů. <body class="ui container"> <div class="ui grid"> <div class="ten wide column"> message board </div> {# end ten wide column #} <div class="six wide column"> rooms </div> {# end six wide column #} </div> {# end grid #} <footer> text input </footer> </body>Můžu zkusit naplnit tyto části i nějakým obsahem. Jen tak ze zvědavosti, jak to bude vypadat. Všechno bude zatím jen tak naoko (prototypování). Začneme tím nejhlavnějším: message boardem <div class="ten wide column"> <h1 id="room_heading" class="ui header">Johny @ Music room</h1> <div id="msg_board"> <div class="ui mini icon message"> <i class="comment icon"></i> <div class="content"> <div class="header">Johny</div> <p>Hello there</p> </div> </div> <div class="ui mini icon message"> <i class="comment icon"></i> <div class="content"> <div class="header">Tommy</div> <p>Hi!</p> </div> </div> <div class="ui mini icon message"> <i class="comment icon"></i> <div class="content"> <div class="header">Tommy</div> <p>What's up?</p> </div> </div> </div> {# end msg board #} </div> {# end ten wide column #}Všechny zprávy jsem obalil do div s id msg_board, abych pak jednoduše uměl přidávat nové zprávy do tohoto elementu.[Image] Uděláme totéž pro seznam místností. Rozhodl jsem se, že do tohoto postranního panelu strčíme i formulář pro změnu jména uživatele. Ten by měl mít možnost změnit své jméno. Bude to vypadat asi takto: <div class="six wide column"> <h4 class="ui dividing header">Change username</h4> <form id="choose_username" class="ui form" method="post"> <div class="field"> <div class="ui action input"> <input type="text" id="user_name" placeholder="username..."> <button class="ui button">Change</button> </div> </div> </form> <h4 class="ui dividing header">Rooms</h4> <form id="choose_room" class="ui form" method="post"> <div class="grouped fields"> <label for="fruit">Select available room:</label> <div id="room_list"> <div class="field"> <div class="ui radio checkbox"> <input type="radio" name="room" class="hidden" value="Lobby"> <label>Lobby</label> </div> </div> <div class="field"> <div class="ui radio checkbox"> <input type="radio" name="room" class="hidden" value="Music"> <label>Music</label> </div> </div> <div class="field"> <div class="ui radio checkbox"> <input type="radio" name="room" class="hidden" value="Movies"> <label>Movies</label> </div> </div> </div> <div class="field"> <input type="text" id="new_room" placeholder="create new room"> </div> <button class="ui button"> Change Room</button> </div> </form> </div> {# end six wide column #}[Image] Také jsem přidal <input /> na vytváření nových místností. Myslím, že takovou možnost by uživatel mohl mít. Poslední skládačkou bude input pro naše zprávy. <footer> <form id="send_msg_to_room" class="ui form" method="post"> <div class="field"> <div class="ui fluid action input"> <input type="text" id="msg_input" placeholder="message..."/> <button class="ui button" value="send">send</button> </div> </div> </form> </footer>[Image] Momentálně mi nebudou fungovat radio buttony, protože semantic-ui potřebuje tyto inicializovat v javascriptu. Pome tedy na to. Otevřeme main.js a píšeme $(document).ready(function(){ // UI HANDLERS $('.ui.radio.checkbox').checkbox(); });Stejně tak můžeme rovnou vybavit iniciální spojení přes websockety mezi klientem a serverem. $(document).ready(function(){ var url = location.protocol + "//" + document.domain + ":" + location.port; socket = io.connect(url); // UI HANDLERS $('.ui.radio.checkbox').checkbox(); });Posílání zpráv mohu rovnou i vyzkoušet v konzoli prohlížeče. Stačí otevřít developer tools, přejít na záložku console a tam už můžeme psát socket.emit("test", "hello there")[Image] Nicméně, nic se neděje, protože můj backend dosud není vůbec připraven. Vrhneme se tedy na server side a implementujeme místnosti – room. RoomsPřesuneme se do souboru server.py a přidáme handler pro základní eventy které budeme používat: join, leave, msg_board, username_change ... from flask_socketio import send, emit from flask_socketio import join_room, leave_room ... ### WEB CONTROLLER @app.route("/") def index(): return redirect(url_for("view_board")) @app.route("/board/") def view_board(): return render_template("board.jinja") ## SOCKET CONTROLLER @socketio.on("join") def on_join(data): username = data["user_name"] room = data["room_name"] join_room(room) send("{} has entered the room: {}".format(username, room), room=room) @socketio.on("leave") def on_leave(data): username = data["user_name"] room = data["room_name"] leave_room(room) send("{} has left the room: {}".format(username, room), room=room) @socketio.on("msg_board") def handle_messages(msg_data): emit("msg_board", msg_data, room=msg_data["room_name"]) @socketio.on("username_change") def username_change(data): msg = "user \"{}\" changed name to \"{}\"".format( data["old_name"], data["new_name"]) send(msg, broadcast=True) ...Eventy join, leave a username_change fungují velmi jednoduše. Pokaždé se podívám na data, která mi přišla (proměnná data) a vytvořím jednoduchou zprávu, kterou pak broadcastuji na všechny uživatele v té dané místnosti. Pokud si už pořádně nepamatuješ, co dělal ten broadcast, vzpomínej z minulého blogu. Důležité je použití funkcí join_room a leave_room. Tyto pocházejí z knihovny flask-socketio, kterou jsme instalovali na začátku. Slouží k tomu, abychom přiřadili danou session do nějaké místnosti. Potom, když pošlu zprávu do místnosti, dostanou ji všichni v té místnosti. Je to fajn mechanismus jak kontaktovat jiné klienty a uspořádat si je do nějakých kategorií. rooms nemusím nutně používat jen na chatovou funkcionalitu. Mohu to použít k tomu, abych si seřadil uživatele do nějaké společné skupiny, které posílám barsjaká data. Dejme tomu, že bych měl appku o počasí, a nějaká skupina uživatelů by měla zájem o notifikace, jestli bude pršet. Tak tyto bych hodil do společné skupiny - místnosti - a notifikace bych posílal jen jim. Využití je tedy všelijaké. JavaScriptBackend byl v tomto případě docela jednoduchý a nepotřebovali jsme toho mnoho implementovat. Zprávy se od našeho backendu jen odrážejí jako od relátka, který je dále rozesílá klientům. Na straně klienta toho bude trošku více. Pokračujeme v souboru main.js. Nyní se pokusíme implementovat posílání zprávy a zobrazení příchozí zprávy na messageboard. $(document).ready(function() { ... // generate random user name if needed setRandomNameAndRoom(); // join default room joinRoom(socket); // UI HANDLERS $('.ui.radio.checkbox').checkbox(); // send message $("form#send_msg_to_room").submit(function(event) { userName = sessionStorage.getItem("userName"); roomName = sessionStorage.getItem("roomName"); msg = $("#msg_input").val(); sendMessage(socket, userName, roomName, msg); this.reset(); return false; }); // handle new message socket.on("msg_board", function(data){ msg = '<div class="ui mini icon message">'; msg += '<i class="comment icon"></i>'; msg += '<div class="content">'; msg += '<div class="header">'+data["user_name"]+'</div>'; msg += '<p>' + data["msg"] + '</p>'; msg += '</div>'; msg += '</div>'; $("#msg_board").append(msg); }); }); // HELPERS function setRandomNameAndRoom(){ if (sessionStorage.getItem("userName") == null){ randomName = "user" + Math.floor((Math.random() * 100) + 1); sessionStorage.setItem("userName", randomName); sessionStorage.setItem("roomName", "Lobby"); }; }; function joinRoom(socket){ data = { "room_name" : sessionStorage.getItem("roomName"), "user_name" : sessionStorage.getItem("userName") }; socket.emit("join", data); }; function sendMessage(socket, userName, roomName, message){ data = { "user_name" : userName, "room_name" : roomName, "msg" : msg }; socket.emit("msg_board", data); }; Na začátek vytvoříme nějaké random uživatelské jméno a zvolíme default místnost "Lobby". To abychom s tímto neměli starosti zatím. Používáme k tomu pomocné funkce, které si implementujeme stranou, aby nám nezavazovaly. Jméno uživatele a název aktuální místnosti si udržuji v sessionStorage, což je fajn dočasné úložiště v prohlížeči. Přežije také reload stránky a navíc se mi tento způsob více líbí jak udržovat informaci v cookies. Když máme potřebná data, můžeme se hned na začátku bouchnout do nějaké místnosti. V javascriptu používáme knihovnu socket.io, která ale žádný koncept místností nezná. Pokud se podíváš do dokumentace(pozor! otevři si client api), zjistíš, že nic takového jako rooms se tam nezmiňuje. Takže to je věcička knihovny flask-socketio. Použijeme tedy klasický emit na handler join, který existuje na serveru. Tento řádek $("form#send_msg_to_room").submit( se pomocí jquery napíchne na formulář a zachytí odeslání formuláře. Pak můžu dělat co se mi zachce a nakonec vrátím false, takže formulář se reálně ani neodešle. Odeslání zprávy je přímočaré. Zjistím UserName, zjistím RoomName, vytáhnu si text zprávy a vše pošlu do funkce sendMessage. Tato již zajistí zabalení informací do jsonu a posílám pomocí funkce emit. Posílám na handler msg_board, který jsem si udělal před chvilkou. Zbývá mi vyřešit přijetí zprávy. To dělám pomocí funkce socket.on, kde dám kód, který bude proveden při přijetí zprávy. Tady si jednoduše (ale zato strašně ošklivě) slepím kus HTML, které pak strčím na konec elementu s id msg_board. Než to budeš zkoušet, je fajn si ještě vymazat ty fejkové zprávy, které jsme tam dali natvrdo do HTML. Takže mažeme tyto řádky <div class="ten wide column"> <h1 id="room_heading" class="ui header">Johny @ Music room</h1> <div id="msg_board"> ---> <div class="ui mini icon message"> ---> <i class="comment icon"></i> ---> <div class="content"> ---> <div class="header">Johny</div> ---> <p>Hello there</p> ---> </div> ---> </div> ---> <div class="ui mini icon message"> ---> <i class="comment icon"></i> ---> <div class="content"> ---> <div class="header">Tommy</div> ---> <p>Hi!</p> ---> </div> ---> </div> ---> <div class="ui mini icon message"> ---> <i class="comment icon"></i> ---> <div class="content"> ---> <div class="header">Tommy</div> ---> <p>What's up?</p> ---> </div> ---> </div> </div> {# end msg board #} </div> {# end ten wide column #}Pome tedy jako další věc vybavit změnu uživatelského jména. $(document).ready(function(){ ... // set heading updateHeading(); // set user name handler $("form#choose_username").submit(function(event){ // get old and new name var oldName = sessionStorage.getItem("userName"); var newName = $("#user_name").val(); //save username to local storage sessionStorage.setItem("userName", newName); // change ui updateHeading(); // notify others notifyNameChange(socket, oldName, newName); //clear form this.reset(); return false }); }); function updateHeading(){ roomName = sessionStorage.getItem("roomName"); userName = sessionStorage.getItem("userName"); $("#room_heading").text(userName + " @ " + roomName); }; function notifyNameChange(socket, oldName, newName){ data = { "old_name" : oldName, "new_name" : newName } socket.emit("username_change", data); };Tak jako při posílání zprávy, napíchnu se na HTML formulář a zpracuji ho ještě před odesláním. Změny uložím do sessionStorage. Přidal jsem ještě 2 vychytávky. • funkce updateHeading nastaví aktuální název místnosti a uživatele jako hlavičku stránky, • notifyNameChange dá všem uživatelům vědět, že si někdo změnil jméno. Jméno si už můžu měnit, ale oznámení o změně jsem nedostal. Na to ještě musíme doplnit jeden event handler na message $(document).ready(function(){ ... // system message socket.on("message", function(data){ msg = '<div class="ui mini icon info message">'; msg += '<i class="bell icon"></i>'; msg += '<div class="content">'; msg += '<p>' + data + '</p>'; msg += '</div>'; msg += '</div>'; $("#msg_board").append(msg); }); }); ...Nyní se nám začnou zobrazovat i systémové notifikace o tom, co se děje. Kdo vešel do místnosti, kdo ji opustil nebo kdo si změnil jméno. Poslední věcí, kterou musíme udělat, je selekce místností. Toto bude vyžadovat trošku více práce. Seznam stávajících místností si musíme udržovat na backendu. Ani na klientské části ani na backendu z knihovny flask-socketio neumím získat seznam všech místností. Musím si ho tedy udržovat sám. from flask import g ... DEFAULT_ROOMS = ["Lobby"] ... @app.route("/board/") def view_board(): all_rooms = getattr(g, "rooms", DEFAULT_ROOMS) return render_template("board.jinja", rooms=all_rooms) ... ### SOCKET CONTROLLER @socketio.on("join") def on_join(data): username = data["user_name"] room = data["room_name"] all_rooms = getattr(g, "rooms", DEFAULT_ROOMS) if room not in all_rooms: all_rooms.append(room) emit("handle_new_room", {"room_name" : room}, broadcast=True) join_room(room) send("{} has entered the room: {}".format(username, room), room=room)Do templejtu board.jinja jsem si začal posílat nějaká data. Vyhodím tedy ty fejkové, které jsou tam natvrdo, a uděláme loop, ve kterém přidám všechny stávající místnosti. <div id="room_list"> {% for room in rooms %} <div class="field"> <div class="ui radio checkbox"> <input type="radio" name="room" class="hidden" value="{{room}}"> <label>{{room}}</label> </div> </div> {% endfor %} </div>Pokračuji v souboru main.js, kde si vytvořím funkce, které se postarají o změnu místnosti + pokud byla vytvořena nová, tak ji přidám do seznamu. $(document).ready(function(){ ... // set room name heading selectCurrentRoom(); updateHeading(); ... // set room handler $("form#choose_room").submit(function(event){ newRoom = getRoomName(); // first leave current room leaveRoom(socket); // set new room sessionStorage.setItem("roomName", newRoom); updateHeading(); // join new room joinRoom(socket); //clear input newRoom = $("#new_room").val(""); //clear message board $("#msg_board").text(""); return false; }); socket.on("handle_new_room", function(data){ item = '<div class="field">'; item += '<div class="ui radio checkbox">'; item += '<input type="radio" name="room" class="hidden" value="'+ data["room_name"] + '">'; item += '<label>' + data["room_name"] + '</label>'; item += '</div>' item += '</div>' $("div#room_list").append(item); selectCurrentRoom(); }); }); ... function leaveRoom(socket){ data = { "room_name" : sessionStorage.getItem("roomName"), "user_name" : sessionStorage.getItem("userName") }; socket.emit("leave", data); }; function selectCurrentRoom(){ currentRoom = sessionStorage.getItem("roomName") $(".ui.radio.checkbox").checkbox().each(function(){ var value = $(this).find("input").val(); if (value == currentRoom){ $(this).checkbox("set checked"); }; }); }; function getRoomName(){ roomName = $("#new_room").val(); if (roomName == ""){ roomName = $("input[type='radio'][name='room']:checked").val(); }; return roomName; };Je zde několik pomocných funkcí, které mi pomáhají při výběru místnosti nebo při vytváření nové. Problematické části nastávají právě tehdy, když chci místnost i vytvářet. V podstatě ale nejde o žádné komplikované věci. Funkce selectCurrentRoom mi pomůže přehodit radio button při změně místnosti. Tím, že používáme semantic-ui, tak se nám to také trošku zkomplikovalo, ale výsledek stojí za to.[Image] ZávěrPostavili jsme takzvaný proof of concept, udělali jsme chatovací appku jen pomocí websocketů. Není to dokonalé a určitě je tam spousta much, to nám však nebránilo pochopit jak fungují websockety. Všechny zprávy žijí pouze v prohlížeči uživatele a nejsou uloženy na žádném serveru. Někdo to může považovat za chybu, někdo za fičúru. To už nechám na vás. Celý projekt se dá stáhnout zde. Zanedlouho se opět vrhneme na nějaké zajímavé téma ;)